Není nic špatného na tom, když vaše dítě hraje online nebo jakoukoliv jinou hru nebo dvě (nebo dokonce tři). Jenže co když jeho hraní přesáhne určitou mez a vy máte strach, že se tato zábava pomalu ale jistě stává problémem? Jak vypadají známky potenciálních potíží?
„Nechceš ten mobil chvíli odložit?“ „Z těch her jen blbneš.“ V rodinách s dětmi se podobné výtky ozývají velice často, a to už u poměrně malých. Když o nich rodiče prohlásí, že jsou na hrách závislí, obvykle to bývá nadsázka. Někdy ale mohou být k pravdě mnohem blíž, než si myslí. A jsou to právě rodiče, kteří na tom často nesou velký díl viny.
Počítačové hry a online hry jsou běžnou součástí života většiny teenagerů. Bohužel už nejen jich. Na hrách a mobilních zařízeních jsou závislé čím dál mladší děti a není žádnou výjimkou ani takové dítě, které hraje víc, než je zdrávo, a přitom ještě ani nechodí do školy. Kdy je hraní ještě normální a kdy už se jedná o závislost?
Jak poznat závislost?
Odborníci říkají, že o chorobné závislosti se dá hovořit ve chvíli, když se objeví současně minimálně tři z následujících příznaků.
- Ztráta všech zájmů: děti závislé na hraní neznají žádnou jinou činnost a nic je nebaví. I v myšlenkách se neustále zaobírají hraním a podřizují tomu své chování.
- Zapomínání na problémy: závislý nehraje jen pro zábavu, ale bere hru jako pomoc ke zbavení se negativních emocí.
- Abstinenční příznaky: když dítě nemůže hrát, objeví se u něj abstinenční příznaky. Je nervózní, podrážděný, a dokonce se může i třást.
- Ztráta kontroly: závislé dítě nedokáže samo kontrolovat, jak dlouho hraje a dodržovat časové omezení doby hraní.
- Opakující se problémy: pokusy přestat hrát nebo omezit hraní se nedaří.
- Problémy v běžném životě: kamarádi, zájmy a cokoliv dalšího ztrácí smysl v porovnání s hrou. Nic není tak důležité jako hrát.
Malý tyran: jak řešit situaci, kdy dítě týrá své rodiče?
Jak problémy řešit?
Máte pocit, že vaše dítě se dožaduje počítače, mobilu nebo tabletu až příliš často? Rychle s tím něco dělejte. V první řadě zásadně regulujte čas, který dítě stráví u her. I když to možná bude znamenat určité rozpory a hádky, protože dítě se určitě naštve. Když jednou stanovíte pravidla, musíte je dodržovat. V některých rodinách dítě nesmí k počítači bez toho, aby se zeptalo a jinde zase třeba jen od určité hodiny nebo po splnění všech povinností.
Pokud tento krok nepomůže, je možná načase vyhledat pomoc odborníků. Existují různá centra, která se zabývají závislostmi. Zajít můžete i k dětskému psychologovi. Kdyby bylo dítě závislé na alkoholu nebo drogách, rodiče to určitě řešit budou a stejné je to i u závislosti na hrách.
Rodiče musí být silní, aby dokázali ustát tlak svého potomka a nenechat ho porušovat pravidla, na kterých se vzájemně domluvili.
Jak poznat nadané dítě? 18 schopností, kde může vynikat
Pomoc od odborníků
Do řešení problému by měla být zapojena celá rodina. To je velmi důležité zejména u starších dětí. S předškolákem si poradíte mnohem snáz než s dítětem v pubertě. Na spolupráci rodiny velmi záleží, což potvrzují i odborníci. Často se totiž stává, že rodiče tolerují dětské hraní jen proto, aby měli klid. Protože posadit dítě ke hře je vlastně taková úleva pro unavenou mámu a tátu, kteří přišli z práce. Dítě si hraje, nic nechce a neruší. V podstatě pro všechny dokonalá idyla. Alespoň do té doby, než se občasné hraní promění v závislost. Problémem často bývá i fakt, že u her sedí nejen děti, ale i rodiče. Když je potomek vidí neustále u her, snadno získá pocit, že je to něco normálního a chce to taky.
Kdyby ovšem rodina místo elektroniky trávila čas raději venkovními aktivitami, jezdila na výlety apod., potomek, ale vlastně i rodiče, by trávili čas mnohem efektivněji a nemuseli by řešit závislost na hrách. Když už ale k takovému problému dojde, měli byste to rychle a efektivně řešit a ne před potížemi strkat hlavu do písku nebo se tvářit, že se vlastně nic neděje.
