V prvním roce se dítě velmi rychle vyvíjí a utváří si základ pro dobré zdraví v dalších letech života. Je proto důležité dbát na správnou výživu, která jeho organismu dodá vše potřebné. Kdy začít podávat příkrmy, podle čeho je vybírat a jak by měl vypadat jídelníček dítěte v prvních měsících?
Do čtvrtého až šestého měsíce je obvykle jedinou výživou, kterou dítě potřebuje, mateřské mléko. Od ukončeného čtvrtého měsíce lze postupně zavádět příkrmy, nicméně je-li to možné, doporučuje se kojit alespoň do půl roku věku dítěte.
U nekojených miminek, která jsou krmena umělým kojeneckým mlékem, se s příkrmy obvykle začíná ve čtvrtém měsíci. Zavádění příkrmů se řídí stejnými pravidly jako u kojených dětí.
Pátý až sedmý měsíc
Organismus miminka do čtvrtého měsíce není uzpůsoben na trávené nemléčné stravy, proto se příkrmy nedoporučuje zavádět dříve. S podáváním pevné stravy je tedy potřeba počkat alespoň do pátého měsíce. Zároveň je vhodné nové potraviny podávat postupně, ideálně v několikadenních intervalech. Vcelku jednoduše tak bude možné zjistit, zda na danou věc není dítě alergické.
Pro začátek jsou vhodné různé druhy zeleniny, například mrkev, petržel, brokolice nebo brambory. Nejlepším způsobem přípravy je vaření v páře. Postupně lze přidávat také libové maso a vaječný žloutek, což jsou potraviny, které miminku dodají železo. Od šestého měsíce můžeme postupně přidávat také ovoce ve formě pyré nebo šťávy.
Zpočátku, když je dítě ještě krmeno mateřským nebo umělým mlékem, stačí jedna dvě lžičky příkrmu denně. Potraviny je lepší rozmačkat vidličkou než mixovat, aby se snáze odhalila případná alergie. Rozmačkanou tuhou stravu podáváme po nakrmení mlékem.
Při cestování, popřípadě když není čas vařit, přijde vhod již hotová dětská výživa. Není nutné mít strach, že by kupované příkrmy obsahovaly látky pro dítě nevhodné. Všechny výrobky pro děti procházejí nejrůznějšími testy a musí splňovat přísné bezpečnostní podmínky. I tak je samozřejmě vhodné kontrolovat složení, ve kterém by se mělo objevit co nejméně soli, přidaného cukru, škrobu a konzervačních látek.
Osmý až dvanáctý měsíc
V tomto období si již dítě pochutná téměř na všech druzích potravin – zelenině, ovoci, měkkém sýru, tvarohu, neslazeném jogurtu, vejcích, těstovinách, dětských krekrech, obilných kaších, masu, luštěninách i pečivu. Zároveň je možné pokračovat v podávání kupované dětské výživy.
Dítě se seznamuje s různými konzistencemi jídla, učí se kousat a polykat tuhou stravu a užívá si možnost objevovat dosud nepoznané. Kolem 9. měsíce už by mělo trénovat ukousnutí a žvýkání, zhruba v této době je tedy načase přestat potraviny mixovat či rozmačkávat.
Často se v tomto období objevuje nechutenství, které může souviset s mnoha faktory (denní dobou, ročním obdobím a samozřejmě i zdravotním stavem). Do jídla bychom dítě nikdy neměli nutit, spíše je potřeba snažit se připravit takové jídlo, které mu bude chutnat.
Co když dítě tuhou stravu odmítá?
Některé děti bez problému přejdou na tuhou stravu skokově, jiné ji zpočátku odmítají. Pokud dítě nerozmačkanou stravu nechce, lze začít postupně, tzn. zpočátku podávat pyré jen s pár kousky ovoce či zeleniny a postupně podíl nerozmačkané stravy zvyšovat.
Ovšem některým dětem naopak kousky v kašovité stravě vadí a raději si dají buď jedno, nebo druhé. Každé miminko je zkrátka jiné a je na jeho rodičích, aby zjistili, co mu bude nejlépe vyhovovat. I v tomto případě platí, že bychom do jídla neměli nutit.
Jisté je, že výhradně kašovitou stravou se dítě nebude živit donekonečna. Děti jsou přirozeně zvídavé a pokud mají možnost objevovat a ochutnávat nové potraviny, jistě ji dříve či později využijí.
