Strach ze tmy má v určité fázi svého života většina dětí. Často jsou schopné usnout jen při světle nebo dokonce s rodiči. Proč takový strach vzniká? Kdy se problémy objevují? Můžete dětem nějak pomoci toto období překonat?
Pro zdravý rozvoj dětí je spánek velmi důležitý. Když špatně usínají a často se budí, protože mají strach, musíte jim nějak pomoci, aby spaly lépe. Strach ze tmy u dětí se objevuje nečekaně. Nezaklepe a neohlásí příchod. Jeden den je všechno v pořádku a druhý den se přihlásí o slovo.
Strach ze tmy u dětí
V dřívějších dobách obvykle rodiny spaly v jedné místnosti nebo minimálně děti spaly spolu všechny v pokoji, často za zvuků běžného rodinného života. Dnes už je situace radikálně odlišná. Pro spánek se doporučuje hlavně klid, ticho a šero, nejlépe v odděleném pokojíku. Rodiče jsou sice rádi, ale děti to až tak nadšeně nevítají, alespoň ty malé ne. Někdy jim klidně rok nevadí spát o samotě a ve tmě a pak najednou z nenadání se celá situace změní a usínání ve tmě je problém.
Ale proč by nám to mělo připadat vlastně zvláštní. Vždyť i mnoho dospělých má někdy se tmou potíže a občas je před spaní napadají různorodé pocity, které by nejraději zaplašili rozsvícenou lampičkou. Tma dokáže otevřít naší fantazii opravdu doširoka.
Jak se objeví strach ze tmy?
Důvodů může být nekonečně mnoho. Mezi nejčastější důvody patří bujná dětská fantazie. Představivost dětí je nekonečná. Ony nemají strach ze tmy, ale z toho, co se v ní může schovávat. Ať už hrozeb bubáků, čarodějnic, strašidel, čertů apod. Velkou roli hrají i traumatizující zážitky, které děti mohly zažít. To je i hádka mezi rodiči či strašná scéna v televizi nebo na internetu.
Jak celou situaci řešit?
Za strach ze tmy dítě rozhodně netrestejte a už vůbec je nezesměšňujte. Naopak, mějte pochopení a snažte se pomoci. Jednoho dne to určitě celé pomine. Až vaše dítě začne brečet, jakmile zhasnete světla a bojí se příšer a strašidel, povolte ze svých zásad a přestaňte trvat na úplné tmě. Do té doby můžete dítěti pořídit do pokoje malou noční lampičku, která funguje jako takový usínáček. Nebo můžete pootevřít dveře do pokoje. Při výběru lampičky dbejte hlavně na to, aby se nejednalo o tzv. modré a studené světlo. Je prokázané, že má negativní vliv na tvorbu spánkového hormonu melatoninu. Podle mnohých průzkumů narušení tvorby tohoto hormonu vede nejen ke špatnému spánku, ale i k jiným zdravotním problémům.
Děti poznají samy, kdy už je tma neděsí
Strach ze tmy není navěky a jednou odezní. Proto svému mrňouskovi umožněte po čas, kdy to potřebuje možnost orientovat se v prostoru, při probuzení. Malé světýlko mu pomůže usnout bez zbytečných děsů, nutnosti opětovného uspávání apod. Až se zase přes toto období dostane, prostě řekne, že už světýlko nepotřebuje. Spánek se vyvíjí od kojeneckého věku až po dospělost.
Strach ze tmy přichází nečekaně
Mnoho rodičů může trochu zaskočit nebo i vyděsit, když jejich dítko z ničeho nic spustí hysterický řev, jakmile mu zhasnou lampičku, protože předtím spalo naprosto bezproblémově. Strach ze tmy často vzniká při nějakých velkých změnách (narození sourozence, nástup do školky, školy, rozchod rodičů apod.). Ve tmě se objevují všechny jejich strachy a obavy, které neumí úplně vyjádřit a svůj strach pak přenáší do tajemných strašidelných bytostí.
Bubáky a strašáky zničte
Bubáky a strašidla jednoduše zničte. Nechte dítě, ať vám popíše, jak strašidlo vypadá, co dělá a kde v jeho pokoji bydlí. Nakreslete ho na papír, ten zmačkejte a vyhoďte. Nebo strašidlo vytáhněte z místa, kde se podle dítěte ukrývá a rychle ho vyneste ven a zakopejte pod zem. Nebo ho vyžeňte koštětem. Je jen na vás, jakou možnost zvolíte. Dítě ale musí věřit, že bubák je skutečně pryč.
A ještě je tu jedna možnost. Ukažte, že ve tmě se nic neděje. Vezměte třeba oblíbeného plyšáka a na chvíli ho schovejte pod peřinu. Až pokrývku po nějaké době odkryjete, dítě uvidí, že medvídek je naprosto v pořádku. Pak to může vyzkoušet i ono, jestliže se na to cítí.