Školní jídelny. Co musíte vědět o stravování ve škole?

S nástupem dítěte do první třídy vás nejspíš čeká i seznámení se školní jídelnou. Nebo spíš vaše dítě. V posledních letech v tomto směru přibývá rodičů, kteří si na kvalitu stravování dětí ve školách stěžují, protože mají nové a nové požadavky. Změny ale nejsou tak jednoduché, a ne vždy má vůbec škola možnost rodičům vyhovět. Co byste o stravování dětí ve školní jídelně měli vědět?

Svůj názor na jídlo má vedoucí ve školní jídelně, která připravuje jídelníček a receptury, do stravování dětí ve školách zasahuje také stát, který posílá peníze a své slovo má i ředitel školy. V neposlední řadě jsou tu rodiče a malí strávníci, kteří mají také své představy. Dát to všechno dohromady, aby byli spokojení všichni, je v podstatě nemožné. Proto se v tomto ohledu volí obvykle kompromis.

Co nám říká legislativa?

Školní stravování má na starosti stát, který ho také dotuje. Přesná pravidla stanovuje vyhláška 107/2005 o školním stravování. Ta určuje, jak mají školní obědy vypadat v praxi. Je volně dostupná na internetu a než cokoliv začnete řešit, přečtěte si ji.

Má dva základní požadavky:

• určuje finanční limit na nákup potravin, z nichž se ve školní jídelně připraví oběd,
• pojednává o průměrné měsíční spotřebě určitých typů potravin na jeden oběd (spotřební koš).

S provozem školních jídelen souvisí i vyhláška 137/2004 obsahující hygienická pravidla, kterými se musí jídelna řídit. Jsou velice přísná a přípravu některých jídel velice omezují nebo dokonce vylučují. Také kvůli tomu může být problém s tím, aby rodiče dávali dětem obědy do školy z domova.

11 tipů, jak naučit své děti lépe jíst

Jak se stanovuje cena obědů?

Cenu oběda tvoří tři části. Patří mezi ně potraviny, mzdy a režie. O cenách potravin, jak zdražuje nebo zlevňují víme všichni. Mnoho jídelen nakupuje potraviny ve velkoobchodech, kde mají ceny nižší. To ale nejde vždy. Do mnoha jídelen velkoobchody vůbec dodávat nechtějí, hlavně do těch menších. Pak musí nakupovat v běžném obchodě za běžné ceny.

O zbytku cen už většinou rodiče nemají tušení. Přesto se dají alespoň odvodit. Mzdy obecně jsou ve školních jídelnách velmi nízké a většina kuchařek se svým platem spokojené nejsou. Režijní náklady (energie, údržba, opravy, zařízení, vybavení atd.) závisí na podmínkách každé jídelny. Proto příliš nelze srovnávat jednotlivé ceny v různých školních jídelnách.

Zařizujete pokoj budoucímu školákovi? Vyhněte se nejčastějším chybám

Rodiče mají často pocit, že mohou rozhodovat jen oni

I když obědy platíte, neznamená to, že máte příliš velká práva a můžete o všem rozhodovat. Školní obědy se poskytuje hromadně a není prostor pro individuální stravování. Z těchto důvodů se rodiče musí smířit se stanovenými pravidly. Ta jsou značně omezená i proto, že rodiče neplatí celkové náklady na obědy. Míra dotace může dosahovat až 60 %. Rodiče platí obvykle jen potraviny a zbytek někdo jiný. Běžně se platí kolem 25 korun podle věku dítěte. Zbytek pak platí někdo jiný a ten rozhoduje.

Malé porce

Někteří rodiče si také stěžují na to, že jejich děti se pořádně nenají a dostávají malé porce. Například hmotnost porce masa není nikde stanovena, záleží spíš na použitých recepturách. Vyhláška č. 107/2005 určuje průměrnou spotřebu za měsíc. Třeba v kategorii 11 až 14 let by mělo dostat dítě za měsíc asi 70 g masa na jeden oběd (počítáno v syrovém stavu).

Pokud by docházelo k tomu, že žáci v jídelně budou delší dobu dostávat větší porce masa, překročili by spotřebu masa danou vyhláškou a nedodrželi by limit. A to si žádná jídelna nedovolí.

Na novoty nemají školní jídelny prostor

U nás neexistují předepsané receptury pro školní stravování. Přesto si jídelny nemohou vařit to, co chtějí. Musí se totiž vejít do finančního limitu a splnit i spotřební koš. To není vůbec jednoduché a není nikterak velké místo na to, aby mohli ve škole přijít s nějakými převratnými novinkami nebo vařit každou chvíli něco jiného.

Situace se ale alespoň trochu mění k lepšímu. V posledních letech vyšlo několik nových receptářů s moderními recepty, které mohou školní jídelny využít.

Jak naučit děti uklízet s radostí bez vzteku a pláče?

Složení jídelníčku se vám nelíbí?

Vedoucí školní jídelny musí jídelní lístek sestavit tak, aby dodržela výživové normy, tedy spotřební koš. V roce 2015 dostaly jídelny k dispozici Nutriční doporučení od Ministerstva zdravotnictví. Tam je uvedeno, že by děti neměly k obědu dostat víc jak dvě sladká jídla měsíčně, dvakrát za měsíc se v jídelníčku mají objevit ryby apod. Jde ale o pouhé doporučení a nelze ho nikterak vynucovat.

Některá jídla si rodiče v jídelníčku dětí nepřejí

Mnoho rodičů, zejména těch, kteří se zaměřují na zdravé stravování, nechápe, že se v jídelně ve školce nebo škole podává uzené maso a uzeniny, chtěli by vynechat margaríny apod. Všechny potraviny dostupné na českém trhy jsou ale zdravotně nezávadné a vyhovují zákonu o potravinách č. 110/97. Právě proto nelze jen tak některá jídla zakázat jen proto, že existují rodiče, kteří je dětem dávat nechtějí. Touto problematikou se zabývá i zmíněné Nutriční doporučení. Zkuste je navrhnout i ve vaší jídelně, pokud se jím neřídí.

Co když má dítě nějakou dietu?

Čím dál více dětí má nějakou dietu. Ať už ze zdravotních důvodů nebo proto, že se takto stravují u nich doma. Může jít o vegetariánskou stravu, veganskou apod. Podávání těchto jídel si nelze nikterak vynutit. Zákony částečně upravují přípravu některých diet, které ale musí být připraveny ve spolupráci s odborníkem. Záleží ovšem jen na možnostech kuchyně a kvalifikaci kuchařek. V jídelnách mateřských škol mohou rodiče přinést své jídlo v krabičkách a v jídelně jim to pak jen ohřejí a naservírují. Na základní škole už toto oficiálně nelze. Pouze v případě, že má dítě skutečně nějaký zdravotní problém potvrzený lékařem.

Rodiče i děti mají mnoho názorů na to, jak by mělo stravování ve školních jídelnách vypadat. Není to ale vždy tak jednoduché a školy nelze vinit z toho, že se nesnaží připravovat lepší, výživnější a zdravější jídla. Často jsou totiž limitováni zákony i svým rozpočtem. Snad se tato situace do budoucna zlepší.