Rodiče obvykle nemají problémy hovořit se svými dětmi o tom, co je správné a co ne. Mnohem obtížnější už bývají hovory na téma sexuality, jejího vývoje i bezpečnosti. Děti sami sebe začínají zkoumat velice brzy a jak rostou, potřebují vedení při učení se o intimních částech svého těla a jejich funkcích.
Máme pro vás několik informací a tipů, které vám pomohou poznat
rozdíl mezi běžným sexuálním chováním u dětí a chováním, které by mohlo
signalizovat nějaký problém.
Jaké chování je normální?
Následující chování je u dětí od 2 do 6 let naprosto běžné. Protože ale obvykle děti nemají zábrany a činí tak kdekoliv se jim právě zachce, je vhodné se jim snažit vysvětlit, že takové věci nejsou špatné, ale mají se dělat v soukromí. Vysvětlete jim také, že není v pořádku dotýkat se intimních partií někoho jiného a stejně se jich nesmí dotýkat nikdo cizí.
Malé děti mají tendence dotýkat se samy sebe nebo masturbovat na veřejnosti i v soukromí.
Nemají problém se mezi ostatními dětmi svléknout do naha.
Fascinují je nazí dospělí i vrstevníci, někdy se snaží genitálií druhého dotknout (ale jen proto, že je zajímá, jak to má někdo jiný).
Většinou je sexuální chování dítěte naprosto v pořádku a
souvisí s jeho vývojem. Existují ale
určité problémy, které mohou přestavovat riziko pro bezpečnost a pohodu vašeho
dítěte a dalších dětí. Některé znaky ukazují na fyzické či sexuální zneužívání.
Problémy sexuálního chování u malých dětí zahrnují jakýkoli
akt, který:
se vyskytuje často a nelze jej nijak přesměrovat,
způsobuje emocionální nebo fyzickou bolest či zranění sebe i jiných,
je spojen s fyzickou agresí,
zahrnuje nátlak nebo použití síly,
stimuluje sexuální akty dospělých.
Potíže mohou signalizovat případy kdy děti:
jsou nadměrně sexuálně vzrušivé: často se jedná o vyústění napětí, strachu nebo pocitu viny po sexuálním zneužívání,
se enormně věnují sexuálním hrátkám: obvykle za takovým problémem stojí opomíjení vlastní rodinou a citové strádání. Nemají žádnou oporu, bývají opuštěné a zraněné,
zneužívají jiné děti: používají nátlak a agresi. Zaměřují se na slabší a zranitelnější osoby. Tyto děti potřebují odbornou pomoc.
Kdy a jak začít děti učit o sexualitě a bezpečnosti?
Se svými dětmi se o jejich tělech, a především o bezpečnosti
v tomto ohledu nebojte mluvit už ve věku 3 až 5 let.
Použijte vhodný jazyk
Naučte děti správně názvy všech částí těla, včetně názvů pohlavních orgánů. Nenazývejte je jinak. Používejte beze studu názvy jako: penis, vagina, prsa atd. Vytváření jiných názvů pro tyto části těla může vyvolat dojem, že se vlastně jedná o něco špatného. Nezapomeňte přidat vysvětlení, jaké partie patří k soukromím a měly by se zakrývat (třeba plavky v bazénu apod.).
Vysvětlete pojem soukromí
Soukromí je pojem, který většina malých dětí ještě nedokáže plně pochopit, ale vy tento zvídavý věk můžete využít jako základ pro budoucí diskuse a vštěpovat dobré chování. Pokud máte třeba děti rozdílného věku, naučte mladší děti, aby respektovaly soukromí starších dětí.
Nenuťte náklonnost
Nenuťte své děti, aby objímaly a líbali lidi, které nechtějí. Je jejich právo říct babičce nebo dědovi, že je nechtějí líbat nebo objímat na rozloučenou. Nevhodný dotyk – hlavně známého a důvěryhodného dospělého – může dítě hodně zmást. Posilujte v nich myšlenku, že jejich tělo je jejich chrám a mohou si ho chránit.
Vysvětlete dobré a špatné doteky
„Dobré doteky“ můžete vysvětlit jako způsob, kterým si lidé
dokazují, že se o sebe navzájem starají, mají se rádi a pomáhají si (objímání,
držení za ruku, výměna plenek, pomoc s oblékáním). Druhou variantu pak
představuje situace, kdy se druhému dotyk nelíbí a chce, aby byl okamžitě
zastaven. Ujišťujte své dítě, že většina je v pořádku, ale že mají právo
říct „NE“. Měly by vám také dokázat říct o čemkoliv, co je pro ně matoucí nebo
je děsí.
Stanovte pevné pravidlo
Učte je, že není v pořádku, aby se někdo díval na jejich intimní partie nebo se jich dokonce dotýkal. Pro dítě je snazší řídit se určitým pravidlem a pokud bude mít zafixované toto, okamžitě pozná, že se děje něco, co se dít nemá. Ujišťujte děti, že je určitě budete poslouchat, věřit jim a chránit je.
Kontrolujte média
Kontrolujte pořady, videohry, filmy i internet. Využijte rodičovské kontroly dostupné prostřednictvím mnoha poskytovatelů. Děti se často mohou setkat s nevhodnými věcmi právě v televizi nebo na internetu a vůbec vám o tom nemusí říct.
Očekávejte otázky
Dítě vám bude klást spoustu otázek. Odpovědi k nim pak
závisí na věku a jeho schopnosti porozumět. Následující rady vám mohou trochu
pomoci:
Nikdy se neposmívejte, nechichotejte nebo dokonce nesmějte nahlas, i když vám otázka přijde vtipná. Zároveň nereagujte hněvem. Vaše dítě se nemá stydět za to, že je zvědavé.
Buďte struční a vynechte zdlouhavé vysvětlování každé banality. Odpověď má být jednoduchá tak, aby ji dítě pochopilo. Předškoláci nepotřebují znát všechny podrobnosti.
Máte nějaké otázky v tomto ohledu nebo se vám chování
dítěte zdá zvláštní? Nebojte se obrátit na svého pediatra, který vám řekne, zda
je to, co vaše dítě dělá naprosto normální a přiměřené věku nebo není a mohlo
by to signalizovat nějaký problém či dokonce zneužití. Požádat o pomoc znamená,
že chcete pro své dítě to nejlepší a uděláte cokoli, abyste mu pomohli.