Rodiče obvykle nemají problémy hovořit se svými dětmi o tom, co je správné a co ne. Mnohem obtížnější už bývají hovory na téma sexuality, jejího vývoje i bezpečnosti. Děti sami sebe začínají zkoumat velice brzy a jak rostou, potřebují vedení při učení se o intimních částech svého těla a jejich funkcích.
Máme pro vás několik informací a tipů, které vám pomohou poznat
rozdíl mezi běžným sexuálním chováním u dětí a chováním, které by mohlo
signalizovat nějaký problém.
Jaké chování je normální?
Následující chování je u dětí od 2 do 6 let naprosto běžné. Protože ale obvykle děti nemají zábrany a činí tak kdekoliv se jim právě zachce, je vhodné se jim snažit vysvětlit, že takové věci nejsou špatné, ale mají se dělat v soukromí. Vysvětlete jim také, že není v pořádku dotýkat se intimních partií někoho jiného a stejně se jich nesmí dotýkat nikdo cizí.
Malé děti mají tendence dotýkat se samy sebe nebo masturbovat na veřejnosti i v soukromí.
Nemají problém se mezi ostatními dětmi svléknout do naha.
Fascinují je nazí dospělí i vrstevníci, někdy se snaží genitálií druhého dotknout (ale jen proto, že je zajímá, jak to má někdo jiný).
Kdy se nemusí jednat o neškodnou zvědavost?
Většinou je sexuální chování dítěte naprosto v pořádku a
souvisí s jeho vývojem. Existují ale
určité problémy, které mohou přestavovat riziko pro bezpečnost a pohodu vašeho
dítěte a dalších dětí. Některé znaky ukazují na fyzické či sexuální zneužívání.
Problémy sexuálního chování u malých dětí zahrnují jakýkoli
akt, který:
se vyskytuje často a nelze jej nijak přesměrovat,
způsobuje emocionální nebo fyzickou bolest či zranění sebe i jiných,
je spojen s fyzickou agresí,
zahrnuje nátlak nebo použití síly,
stimuluje sexuální akty dospělých.
Potíže mohou signalizovat případy kdy děti:
jsou nadměrně sexuálně vzrušivé: často se jedná o vyústění napětí, strachu nebo pocitu viny po sexuálním zneužívání,
se enormně věnují sexuálním hrátkám: obvykle za takovým problémem stojí opomíjení vlastní rodinou a citové strádání. Nemají žádnou oporu, bývají opuštěné a zraněné,
zneužívají jiné děti: používají nátlak a agresi. Zaměřují se na slabší a zranitelnější osoby. Tyto děti potřebují odbornou pomoc.
Kdy a jak začít děti učit o sexualitě a bezpečnosti?
Se svými dětmi se o jejich tělech, a především o bezpečnosti
v tomto ohledu nebojte mluvit už ve věku 3 až 5 let.
Použijte vhodný jazyk
Naučte děti správně názvy všech částí těla, včetně názvů pohlavních orgánů. Nenazývejte je jinak. Používejte beze studu názvy jako: penis, vagina, prsa atd. Vytváření jiných názvů pro tyto části těla může vyvolat dojem, že se vlastně jedná o něco špatného. Nezapomeňte přidat vysvětlení, jaké partie patří k soukromím a měly by se zakrývat (třeba plavky v bazénu apod.).
Vysvětlete pojem soukromí
Soukromí je pojem, který většina malých dětí ještě nedokáže plně pochopit, ale vy tento zvídavý věk můžete využít jako základ pro budoucí diskuse a vštěpovat dobré chování. Pokud máte třeba děti rozdílného věku, naučte mladší děti, aby respektovaly soukromí starších dětí.
Nenuťte náklonnost
Nenuťte své děti, aby objímaly a líbali lidi, které nechtějí. Je jejich právo říct babičce nebo dědovi, že je nechtějí líbat nebo objímat na rozloučenou. Nevhodný dotyk – hlavně známého a důvěryhodného dospělého – může dítě hodně zmást. Posilujte v nich myšlenku, že jejich tělo je jejich chrám a mohou si ho chránit.
Vysvětlete dobré a špatné doteky
„Dobré doteky“ můžete vysvětlit jako způsob, kterým si lidé
dokazují, že se o sebe navzájem starají, mají se rádi a pomáhají si (objímání,
držení za ruku, výměna plenek, pomoc s oblékáním). Druhou variantu pak
představuje situace, kdy se druhému dotyk nelíbí a chce, aby byl okamžitě
zastaven. Ujišťujte své dítě, že většina je v pořádku, ale že mají právo
říct „NE“. Měly by vám také dokázat říct o čemkoliv, co je pro ně matoucí nebo
je děsí.
Stanovte pevné pravidlo
Učte je, že není v pořádku, aby se někdo díval na jejich intimní partie nebo se jich dokonce dotýkal. Pro dítě je snazší řídit se určitým pravidlem a pokud bude mít zafixované toto, okamžitě pozná, že se děje něco, co se dít nemá. Ujišťujte děti, že je určitě budete poslouchat, věřit jim a chránit je.
Kontrolujte média
Kontrolujte pořady, videohry, filmy i internet. Využijte rodičovské kontroly dostupné prostřednictvím mnoha poskytovatelů. Děti se často mohou setkat s nevhodnými věcmi právě v televizi nebo na internetu a vůbec vám o tom nemusí říct.
Očekávejte otázky
Dítě vám bude klást spoustu otázek. Odpovědi k nim pak
závisí na věku a jeho schopnosti porozumět. Následující rady vám mohou trochu
pomoci:
Nikdy se neposmívejte, nechichotejte nebo dokonce nesmějte nahlas, i když vám otázka přijde vtipná. Zároveň nereagujte hněvem. Vaše dítě se nemá stydět za to, že je zvědavé.
Buďte struční a vynechte zdlouhavé vysvětlování každé banality. Odpověď má být jednoduchá tak, aby ji dítě pochopilo. Předškoláci nepotřebují znát všechny podrobnosti.
Pozorujte reakce dítěte.
Buďte připraveni, že se občas musíte opakovat.
Nebojte se promluvit s lékařem
Máte nějaké otázky v tomto ohledu nebo se vám chování
dítěte zdá zvláštní? Nebojte se obrátit na svého pediatra, který vám řekne, zda
je to, co vaše dítě dělá naprosto normální a přiměřené věku nebo není a mohlo
by to signalizovat nějaký problém či dokonce zneužití. Požádat o pomoc znamená,
že chcete pro své dítě to nejlepší a uděláte cokoli, abyste mu pomohli.