Předškolák a specifické poruchy učení. Pomozte mu je překonat

Už jste slyšeli o SPU? Tři písmenka, která bývají příčinou mnoha výukových potíží dítěte ve škole. Zkratka označuje specifické poruchy učení, kam patří dyslexie, dysgrafie, dysortografie a další. Jak je můžete rozeznat a co s nimi dělat?

Obvykle zaznamenáte nějakou poruchu učení ve chvíli, kdy se dítěti blíží školní docházka. Varovat by vás mělo opožděná mluva, potíže s rozeznáváním jednotlivých písmen, obtíže s vytleskáváním rytmu, kreslením apod. Někdy se mohou objevit poruchy pozornosti spojené s hyperaktivitou (ADHD) nebo bez ní (ADD). Dítě může trpět i více problémy najednou a většinou to tak i je.

Kde se berou specifické poruchy učení?

Za velmi častou příčinu bývá označována dědičnost. Viníkem může být i špatný vývoj plodu, komplikace při porodu, nepříznivý vývoj dítěte do jednoho roku, málo podnětu a další. Projevují se jako obtíže v dovednostech (psaní, čtení, počítání, mluvení), když tyto problémy nejsou způsobené jiným postižením. Může se objevit opožděný vývoj řeči, problémy se zapamatováním, špatná krátkodobá paměť, podrážděnost dítěte, obtížné soustředění.

Chcete poznat, jak na tom dítě je? Položte si několik jednoduchých otázek. Mluví vaše dítě mnohem později než jeho vrstevníci? Mluví málo a špatně artikuluje? Nedokáže vytleskat písničku do rytmu, i když to spolu dlouho cvičíte? Nebaví ho básničky, písničky a ani slovní hry? Nebaví ho jezdit na koloběžce, kole? Nedokáže stát na jedné noze, špatně si zapíná knoflíky nebo nechce obkreslovat obrázky? Nechce se bavit se svými vrstevníky, plete si pojmy vlevo a vpravo, nahoře, dole, vepředu a vzadu? Na kolik otázek jste odpověděli kladně? Na většinu? Pak se vás možná daná problematika týká.

Rozhodně to ale neznamená, že se kvůli tomu musíte abnormálně trápit. Musíte se obrnit trpělivostí, nesrovnávejte své dítě s ostatními a nebuďte nešťastní. Dítě potřebuje vaši lásku, pochopení a povzbuzení.

Co dělat, když dítě nechce sportovat?

Potíže odhalte včas

Zjistit včas, zda vaše dítě netrpí dyslexií, dysgrafií či jinou poruchou, je naprosto stěžejní. Můžete tak přispět k minimalizaci pozdějších problémů. Když problémy odhalíte ještě předtím, než půjde dítě do školy, ušetříte sobě i jemu mnoho trápení. Od začátku školní docházky pak můžete společně najít vhodná řešení problémů a zabránit jeho neurotizaci.

Skutečná diagnostika SPU může být provedena až v době školní docházky. Tedy ve chvíli, kdy se učí číst, psát a počítat.

Specifické poruchy učení – jaké jsou?

Specifických poruch učení je hned několik druhů. Které byste měli umět rozeznat?

Dyslexie

U dyslexie hovoříme o problémech se čtením. Dítě má potíže s rychlostí, správnou četbou, technikou a porozuměním čtenému textu. Často vznikají problémy s rozeznáním tvarově podobných písmen (b-d-p), takových, která jsou si podobná zvukově (t-d). Děti vynechávají písmena, slova, špatně čtou předložkové vazby nebo délky samohlásek. Také jsou při četbě pomalejší a problémy mají s delšími texty. A jak vidí text dyslektik? Rozeznává text jaksi neúplně, písmenka nejsou pro něj celá a často si je domýšlí. Proto také čte s chybami a velmi pomalu.

Dysgrafie

Definice dysgrafie hovoří o tom, že dítě má potíže s grafickou podobou psaného projevu. Nedokáže správně kontrolovat a organizovat pohyby. Písmo je neuspořádané, neobratné. Nemá pravidelnou hustotu a velikost. V textu chybí slova i písmena. Při psaní mají děti zvláštní držení těla a pomalé tempo. Jen samotné psaní je obvykle zaměstná natolik, že už se neumí soustředit na obsahovou nebo gramatickou stránku.

Dyskalkulie

U dyskalkulie vznikají problémy s matematikou. Dítě má potíže s tím, aby správně pochopilo matematiku a nedokáže dobře proniknout do matematických operací.

Dysortografie

Dysortografie se týká pravopisu a často se objevuje v kombinaci s dyslexií. Dítě má v textu velký počet chyb a problémy s chápáním a používáním gramatických pravidel.

Imaginární kamarád nikdy nezklame. Dětem ho nezakazujte

Jak probíhá léčba

Léčba dyslexie, dysgrafie a dalších poruch musí být komplexní a specifická. Pokud máte podezření a nejste si jistí, obraťte se na pedagogicko-psychologickou poradnu. Zde si můžete promluvit s odborníky, kteří dokáží rozpoznat, o jaký problém se u vašeho dítěte jedná. Dokáží navrhnout vhodná řešení, které mohou pomoci při výuce ve škole i v rámci domácí přípravy.

K nápravě poruch učení se používá mnoho různých pedagogických metod. Obvykle jde o různé hry s pohybem, použitím hudebních nástrojů, kreseb a dalších pomůcek.

Kdy se vydat k lékaři?

Jestliže u svého dítěte zaznamenáte ještě další potíže, které jsou spojené s uvedenými poruchami nebo školní docházkou – objevuje se strach, stres, úzkost apod., můžete se obrátit i na dětského psychologa.

Nejčastější vady řeči u dětí. Znáte je?

Příjemná domácí atmosféra

Dítě s nějakou poruchou to má doma už tak dost těžké, proto se mu to snažte co nejvíc usnadnit. Jejich činnosti musí být dobře organizované. Zařaďte společné rituály. Ráno začněte společnou a veselou písničkou, která ho vytáhne z postele, při čištění zubů a oblékání mu přesně říkejte, co má dělat a nezlobte se na něj, když mu to bude trvat příliš dlouho.

Až se sejdete po škole či školce, vyprávějte si o tom, co dítě přes den zažilo. Vše ostatní počká. Úklid vám neuteče, ale chvíle s dítětem, které s vámi chce trávit čas a podělit se o zážitky, ty by mohly. Hrajte pravidelně stolní hry, které rozvíjí sociální dovednosti, zvyšují trpělivost a zlepšují vlastní rozhodování.

Každá chvilka, kterou strávíte spolu, obohatí vás všechny. A jestli váš přílišný nepořádek stresuje, nakupte boxy na hračky a věci, polepte je obrázky, které vystihují daný obsah a společně uklízejte. Nezapomeňte pak dítě dostatečně pochválit. A večer až bude dítě v posteli, přečtěte mu pohádku a vyprávějte si. Před usnutím je vhodná i relaxační hudba.

Možná se vám zdá, že tyto činnosti nemají moc společného se specifickými poruchami učení, ale čím více bude dítě v pohodě a trávit s vámi čas, tím lépe se popere i s dalšími problémy.

Neexistuje viník, tak ho nehledejte

Možná vás občas napadá taková zbloudila myšlenka: „Kdo může za to, že moje dítě je dyslektik? Neudělala jsem něco špatně?“ Odpověď je jednoznačná. Nikdo za to nemůže. Specifické poruchy nemají nic společného s malou inteligencí.

Být dyslektikem nebo dysgrafikem není žádná ostuda a není to nic špatného. Těmito poruchami trpělo či trpí mnoho lidí, a i nejedna významná osobnost. Existuje dost studií, které jednoznačně potvrzují, že děti, které trpěly poruchou učení, se v dospělosti uplatní jako vědci, umělci apod. Možná budete překvapeni, co z vašeho dítěte v budoucnu vyroste i přes to, že ve škole se neumělo ani správně podepsat.