Neučte děti číst předčasně, říkají studie. Čtěte raději vy jim

Viděli jste reklamy na různé aplikace, DVD a balíčky knih, které naučí vaše dítě číst ještě dříve, než jde vůbec do školy. Možná se vám to zdá trochu divné a příliš brzy, ale když sousedovic Honzík už umí spoustu písmenek a přečte několik vět. Je ale důležité učit děti číst předčasně? Nebo je lepší nechat je být?

Existuje mnoho programů a firem, které zarytě tvrdí, že přesně jejich produkty jsou ty nejlepší pro vaše děti a naučí je zdravě a bezpečně číst. Jejich vzdělávací systém využívá mladého mozku a prý dokáže „bez námahy učit a absorbovat mnoho informací“. V zahraničí už ale mnoho takových společností bylo souzeno za klamavou reklamu. Přesto stále trvají na svém, že jejich produkty fungují.

Předčasná výuka čtení a její údajné výhody¨

Rodiče jsou přesvědčeni, že pokud dokáží naučit děti číst nějaká slova, dají jim náskok v jejich gramotnosti a ve škole jim to půjde mnohem lépe. Tato dovednost umožňuje dítěti naučit se, co chce. Věří také, že díky tomu, že budou jejich děti brzy čtenáři, dostanou se intelektuálně před ostatní vrstevníky a v životě budou úspěšnější.

Některé rodiny věří tomu, že takto pomáhají rychlejšímu vývoji mozku, což ale doposud nepodpořila žádná studie. Ostatní jen chtějí, aby jejich děti zvládly schopnost číst slova, díky nimž budou hrdí a bude se o nich mluvit, že vychovávají talentované ratolesti. Těší je, když mohou předvést dovednosti svých dětí přátelům a příbuzným.

Posledním důvodem bývá kompenzace času, který rodiče s dětmi nemohou strávit. Místo toho, aby si s nimi jen hráli nebo prostě byli, nabudou toho názoru, že musí společný čas využít nějak „smysluplně“.

Mohou se děti opravdu naučit číst?

Studie na univerzitě v New Yorku porovnávala skupinu velmi malých dětí, které používaly kartičky, DVD a knihy s těmi, které je neměly. Výsledek byl takový, že se čtenářské schopnosti nezlepšily ani u jedné skupiny. Vědci neviděli žádný rozdíl v rozpoznávání písmen, zvuků písmen, slovní zásoby, porozumění čtení – všechno to jsou dovednosti, které se spojují se skutečným čtením. Jediný rozdíl je v tom, že rodiče dětí, kteří používali nějaké učící pomůcky, byli přesvědčeni, že jejich děti skutečně čtou.

Odborníci, kteří výzkum vedli jsou přesvědčeni, že takto malé děti nejsou vývojově připraveny, aby se učily číst. Myslí si, že je to jen ztráta času a peněz. Podle nich viděli nejmladší dítě (4 roky), které se skutečně učí číst – kombinuje zvuky písmen a spojuje je do jednoho slova.

Správná gramotnost zahrnuje více než jen čtení. Potřebujete také porozumění a komunikační dovednosti – ideálně slovní a písemné.

Proč předčasné čtení spíše škodí, než pomáhá?

Tlačit na dítě, aby se naučilo číst dřív, než je připraveno, ho může navždy zbavit chuti se vůbec něco učit. Pokud se na toto umění soustředí až příliš brzy, mohou utrpět další oblasti vývoje a zároveň je obíráte o chvíle, kdy si mají hrát, a ne se učit.

Někteří odborníci tvrdí, že velmi malé děti, které se musí učit zvládnout příliš složité dovednosti brzy, si v budoucnu nemusí být schopny samy poradit a jejich rodiče tímto způsobem vysílají signály, že nejsou úspěšní.

Netlačte děti do čtení

Je celkem pochopitelné, že rodiče nutí děti, aby byly nejlepší, třeba i tím, že jej nutí číst, i když na to mají ještě dost času. Dětští psychologové však tvrdí, že na to nejsou ještě vývojově připraveni.

Existují ale činnosti, které přináší stejné výhody a nijak neškodí. Na ty jsou mozky dětí připraveny a vám to přinese pocit ze skvěle stráveného společného času:

1. Čtěte dětem knihy: čtení knih bez stresu a způsobem, který si užívá, podporuje emocionální pouto a přidává pozitivní dojem ze čtení. Inspiruje je to k tomu, že se začnou zajímat o čtení samy od sebe až ve chvíli, kdy jsou schopny to zvládnout.
2. Slovní zásoba: množství a kvalita knih, které čteme dětem v dětství, výrazně prospívá jejich slovní zásobě a dovednostem rané gramotnosti a čtení.
3. Komunikujte s dětmi: mluvení má mnoho výhod. Mezi ně patří budování slovní zásoby a pochopení významu slov. Čím více slov slyší, tím silnější jsou jeho mentální spojení. Celý proces může posílit budoucí jazykové dovednosti a celkovou schopnost učit se.
4. Studie publikovaná v časopise Pediatrics ukazuje, že batolata, jejichž rodiče tráví hodně času povídáním a poslechem, mají o deset let později lepší jazykové znalosti a vyšší IW. To také naznačuje, že větší konverzační obraty jsou důležitější pro vývoj mozku, než jen opakování jednoduchých slov.
5. Hrajte si: hraní s dítětem zahrnuje mluvení a interakci, což mu pomáhá rozvíjet rané jazykové dovednosti a procvičovat mozkové funkce.

Rodiče, kteří se snaží učit své děti už v raném věku to jistě nemyslí zle a nechtějí jim nikterak uškodit. Často za to může velký tlak různých reklam i společnosti. Vždy je ale lepší nesnažit se přeskakovat vývoj a netlačit je do něčeho, co zatím nejsou schopné zvládnout.