Rozčilují vás děti, když se přehrabují v jídle? Tlačíte na ně, aby jedly nové dobroty, které jim připravíte? Podle jedné studie není takový nátlak příliš vhodný a vybíravému jedlíkovi to stejně nepomůže.
Vaše dítě přijde ke stolu, vezme si jedno sousto z jídla, které jste předtím jakou dobu připravovala a oznámí, že už jíst nechce. Nebo najednou začne prohlašovat, že dříve nejoblíbenější večeři najednou nesnáší. Taková situace může být dost frustrující, natolik, abyste se začali uchylovat k prosbám, úplatkům nebo tlačením do jídla.
Koneckonců, je to váš základní instinkt jako rodiče, který krmí své děti a chce, aby dobře prospívaly. Není se čemu divit, že jakmile se vám zdá, že nejedí dost, máte strach, že nebudou správně růst a nikdy nebudou chtít jíst nic kromě sladkých ovocných knedlíků a smažených hranolků.
Netlačte děti do jídla
Podle studie vědců z univerzity v Michiganu, když rodiče tlačili své děti do jídla, neovlivnilo to jejich růst v žádném ohledu a nemělo to ani žádný dopad na to, jak vybíraví byly o rok později. Odborníci se schodují, že výsledek naznačuje přirozenost takového jednání. Děti zkrátka takové jsou. Pokud s tím chcete nějak bojovat, potřebujete jiný přístup než nátlak.
Ten může naopak zbytečně škodit. Pro některé děti nestálá kontrola toho, co snědly nebo nesnědly může působit až dotěrně a rozhodně to pro jejich blaho není vhodné. Tlak na jídlo někdy zhoršuje stravovací návyky v průběhu času. Platí to hlavně v případě, kdy existují důvody pro váhání dítěte, jako je úzkost nebo motorické potíže s ústy. Nucení do jídla může negativně ovlivnit celkový postoj ratolesti obecně ke stravování a touhy poznávání nových chutí.
A co víc, ačkoli tato konkrétní studie neprokázala, že tlak
vedl k většímu přírůstku na váze, mohly by takové taktiky přispívat k vyššímu
riziku obezity, jak vaše dítě roste. Je to proto, že se děti nutí, aby jedly,
když nechtějí a rodiče příliš zasahují do jejich schopnosti samoregulace (ví,
kdy mají hlad a kdy jsou plné).
Děti jsou obvykle samy sobě dobrými regulátory, ale tento přirozený smysl má tendenci se snižovat ve věku 4 nebo 5 let. Studie neprobíhala dostatečně dlouho na to, aby mohla studovat účinky tlaku na jídlo na schopnost samoregulace a její vztah k obezitě.
Pro rodiče je obava o stravování vybíravého jedlíka celkem přirozená. Bojí se, že to nějak dlouhodobě ovlivní návyky dítěte. Mohou něco udělat? Odborníci doporučují, aby prostě nové jídlo jedli ostatní. Děti obvykle napodobují, a hlavně chtějí mít to, co mají ostatní. Zvlášť, když vidí, že to všem chutná. Některým dětem může pomoci pravidlo jednoho kousnutí, aby si oblíbily a přijímaly nová jídla. Pochodit můžete i tak, že spojíte neoblíbené jídlo s nějakým oblíbeným.
Pamatujte, že zkoušení jídla a touha po něm je také součástí vývoje dětí. Aby chtěli ochutnat něco nového, musí poznat, že na ně nikdo netlačí, že ostatním jídlo chutná, vidí, jak je bez problémů jedí, až nakonec dospějí k tomu, že ho chtějí ochutnat, přivonět k němu, a nakonec skutečně sníst. Každé dítě však k takovému konci musí dojít vlastní rychlostí a někdy nastanou samozřejmě i situace, kdy určitému jídlu nepřijdou na chuť nikdy.
