Děti se cítí se šťastné a spokojené se svými přáteli a spolužáky. Ne vždy jsou jim ale rovnocennými partnery. Někdy mohou mít menší či větší potíže se sebedůvěrou a na vás, jako na rodičích, je jim pomoci. Máme pro vás čtyři strategie, které pomohou posílit sebedůvěru vašeho dítěte.
Přišlo vaše dítě domů a stěžovalo si na svůj výkon na fotbale? „Nedokázal jsem vstřelit tolik gólů jako ostatní děti.“ Není nic neobvyklého na tom, že v pěti a šesti letech se děti srovnávají s ostatními svého věku a často dochází k závěru, že jsou horší než ostatní. Koneckonců, tolikrát v jejich životě, od čtení nahlas ve třídě až po hraní týmových sportů, se objevuje konkurence, kterou se snaží překonat. Když děti začnou chodit do školky a školy, jsou náhle znepokojeni tím, jestli zapadají do tohoto kolektivu a mohou se porovnávat s ostatními. Nemůžete zabránit tomu, aby se vaše dítě s ostatními poměřovalo a určitá soutěživost je navíc i prospěšná, máte ale mnoho možností, jak jejich obavy udržet na uzdě.
Dítěti nic nepřikrášlujte
Nesnažte se přesvědčovat své dítě, že může hrát na klavír stejně jako Mozart, kreslit přesně tak jako jeho starší sestra nebo hrát fotbal jako Pavel Nedvěd, pokud to není pravda. Stejně tak se ale nesnažte popírat jeho pocity. Trápí se, že spolužák hraje na klavír lépe než on? Řekněte mu: „Všimla jsem si, že Michal hraje na klavír fakt dobře a ty bys chtěla hrát taky tak, ne?“ Zdůrazněte proces spíše než výsledek: „Tvůj kamarád se ale učí mnohem déle než ty. Je tedy jasné, že už toho i víc umí.“ Nechte své dítě rozhodnout, zda zvládnutí konkrétního úkolu a vložený dostatečného úsilí je pro něj opravdu důležité nebo naopak.
Krádež u dětí. Jak takovou situaci řešit?
Poslouchejte
Pokud vaše dítě přijde naštvaně domů a říká: „Hanka je mnohem hezčí než já,“ zjistěte, co za tím prohlášením stojí. Zeptejte se jí, proč si to myslí. Pětileté a šestileté děti dělají často zbytečně nesprávné závěry. Špatně si vyloží dobře míněný kompliment učitele k jinému studentovi („Hani, dnes máš na sobě opravdu krásné šaty.“). Přesto ale myšlenka, že někdo jiný je „lepší“, může znamenat velký problém. „Petra má mnohem lepší oblečení,“ by mohlo odrážet skutečnost, že vaše dítě je nějakým způsobem napadáno za to, co nosí do třídy. Jestli máte obavy, raději si promluvte s učitelem, abyste se ujistili, že je vše v pořádku.
Sledujte svá slova
Dobře važte svá slova. Je skvělé povzbuzovat dítě, aby si samo zavazovalo tkaničky, ale příliš na něj tlačit nebo ho shazovat tím, že vedle mladší chlapeček už to dávno umí a on ne, aby musel přemýšlet o tom, kdo je horší a kdo lepší, není správná cesta. Dítě by totiž došlo k tomu závěru, že ono je horší, a to nechcete. Raději se zaměřte na podporu jeho zájmů a chvalte dítě za úsilí, které úkolům věnuje, i když to není vždy všechno perfektní.
Malý cholerik. Jak vychovávat dítě s velkým temperamentem?
Zaměřte se na osobní růst
Naučte své dítě, že není nejdůležitější srovnání mezi ním a jeho nejlepším přítelem (nebo spolužačkou či velkým bratrem/sestrou), ale s ním samotným. Děti by se měly naučit poměřovat samy se s sebou. Upozorněte své dítě, jak se během krátké doby dokázalo zlepšit: „Pamatuješ si minulý rok, jak jsi neuměl ještě ani písmenko? A podívej se teď. Jak daleko si se za ten rok dostal.“ Pak je ujistěte, že tím, jak se snaží a dělá to nejlépe, jak umí, se bude i dále zlepšovat.
