Jak vychovat optimistické dítě? 6 tipů, které vám zaručené pomohou

Máte pocit, že vaše dítě je spíše negativistického založení, i když vy jste od přírody optimisté? Zajímá vás, jak vychovat malého optimistu? Koneckonců, děti, které vidí sklenici napůl plnou, a ne napůl prázdnou, dokáží v životě mnohem lépe řešit různé výzvy. A jsou také šťastnější. Máme pro vás 6 tipů, které vám pomohou vytvořit dětem opravdu slunečný pohled na život.

Existuje mnoho důvodů, proč u dětí podpořit životní optimismus a radost, včetně dlouhodobých pozitivních vlivů na jejich duševní a tělesnou pohodu. Věděli jste třeba, že optimisté se dožívají mnohem vyššího věku než pesimisté? Ale jak takto vychovávat? Zkuste naše rady a sledujte, jak se pozitivní přínosy týkají celého zbytku vaší domácnosti.

Přestaňte šířit negativismus

Také často používáte věty typu: „Jdeme příliš pozdě,“ nebo „nikdy se tam nedostaneme.“ Zaměřit se na negativní myšlenky a frustrace je klasický pesimismus. Čím více se budete hroutit nad problémy s penězi či si stěžovat na těžké dny v práci, tím větší je pravděpodobnost, že se vaše děti naučí dělat totéž. Zkuste místo toho mluvit o věcech, které jsou skvělé (dnes se mi podařil velký projekt, dneska krásně vykvetly naše květiny na zahradě).

Máte velká očekávání

Máte děti ještě ve školkovém věku, ale už očekáváte, že se budou umět oblékat a svlékat, převlékat postel, stlát ji, vyčistit si zuby a perfektně uklízet pokoj. Většinu těch prací navíc dělají s velkou nechutí, protože je do všech nutíte a chvátáte na ně. Zkuste jim pracovní zátěž snížit. Možná vás překvapí, že tyto činnosti najednou začnou vykonávat s mnohem větší chutí. A ještě vám o tom budou pyšně vypravovat.

Děti se nebudou vyvíjet optimisticky, pokud nemají příležitost prokázat svou hodnotu. Svěřování dětem plnění úkolů jim pomáhá cítit se schopnými. Práce musí být vhodné pro jejich aktuální věk, protože cílem je, aby děti uspěly. Dvouleté dokáže zvednou své hračky a dát je na místo, tříleté už může uklidit špinavé oblečení do koše s prádlem a ve čtyřech letech je dítě schopné odnášet nádobí do myčky. Takto to pokračuje dál.

Imaginární kamarád nikdy nezklame. Dětem ho nezakazujte

Nechraňte děti až příliš

Všichni se potýkáme s tím, jak moc se snažíme chránit naše děti před zraněním nebo špatnými pocity. Možná je trochu trapné přihlásit se na hokejovou ligu, když člověk neví, jak má bruslit a je jasné, že také své dítě chcete chránit před takovými druhy situací. Ale odradit je od činnosti, protože by v ní nemuselo být tak zručné jako ostatní děti, podkopává jejich důvěru – a povzbuzuje pesimismus k pronikání dovnitř duše.

Občas jim prostě musíte trochu popustit otěže. Nechte je, ať si hrají o samotě na dvoře nebo zahradě. Klidně může bez vás jet i na školní výlet. Postupem času se pouští do stále větších rizik, jako je lezení po stromech nebo třeba samostatné spaní. Nechcete přece, aby se vaše dítě bálo zkoušet nové věci. Naopak toužíte po tom, aby jednoho dne přišlo k vám domu a řeklo: „Mami, dokázal jsem to.“

Počkejte chvíli, než budete reagovat

Neřešte vždy a všechno za své děti. A to ani konflikty. Měly by se umět samy obhájit před druhými, a když jim někdo něco nepěkného řekne, mají být schopné říct, že takové věci se neříkají a už vůbec ne kamarádům. Potlačit své ochranářské instinkty může být někdy velmi těžké, ale vyplatí se to.

Změňte názor dítěte

Má vaše dítě pocit, že není dobré v matematice nebo že není chytré? Přijde mu, že všichni umí lépe běhat než ono? Pokud chcete předejít takovým závěrům, zkuste změnit názor dítěte. Chcete-li, aby své myšlenky přetvářelo v pozitivnější notu, zkuste mu říct: „Je těžké naučit se novému sportu na začátku,“ nebo „vím, že teď ještě neumíš hodiny tak dobře, ale brzy se to naučíš.“ A řekněte mu, že není jediné, že každý se musel všechno naučit. Spousta dalších dětí (a je jich nejspíš většina) se často cítí úplně stejně frustrovaně. Pomozte jim zůstat nadšenými a plné optimistu tím, že uvedete další dovednosti, které už umí zvládnout: „Pamatuješ si, když jsi ještě neuměl číst a kolik času to trvalo? A naučil jsi se to. A stejně dobře se teď naučíš i matematiku.“

Jak motivovat děti k učení bez boje a zbytečných hádek?

Říkejte pravdu

Zrovna jste se přestěhovali a vaše pětiletá dcera má problémy si zvyknout. Stěžuje si, že nemá žádné přátele. Vy, abyste jí povzbudila, jste byla v pokušení říct, že předtím měla spoustu přátel, a když se tady o ní děti dozvědí, hned si jich jistě najde také plno. Naštěstí to neřekla, protože jí nechtěla dávat falešnou naději. Co kdyby to tak nakonec nebylo? Byla to velmi chytrá volba. Je ironií, že ujistit své dítě o tom, že všechno dobře dopadne, i když to tak vůbec být nemusí, má často úplně opačný efekt. Optimismus totiž vyžaduje realistický pohled na různé věci. Jen tím způsobem je vaše dítě připraveno čelit čemukoliv, co ho v životě potká.

A jak by mohl dopadnout problém po stěhování? Zkuste dceři říct, že je těžké přijít na nové místo a začít znovu, protože najít nové přátele chce čas. Uvidíte tu změnu. Dcera si určitě přestane stěžovat a začne sama hledat někoho, s kým se může přátelit. Třeba na nejbližším hřišti.