Strach z operace a celkově z pobytu v nemocnici
mají ve velké míře i dospělí, takže je logické, že děti na tom budou ještě hůř.
Prožívají velké obavy a úzkosti. Proto by se rodiče měli maximálně snažit, aby
vyděšeného pacienta připravili na vše, co jej čeká a pomohli mu celou situaci zvládnout.
V první řadě je důležité přijmout jako fakt, že se dítě
bojí. Představa neznámého prostředí, bolest, narkóza, cizí lidé. Pro děti je to
něco, co nezažívají každý den (naštěstí), proto nemají srovnání. Bojí se i
toho, že je někdo bude chtít odloučit od maminky.
Souvislost s jiným zážitkem
Někdy mohou negativní emoce a strach souviset s již prožitým zážitkem. Třeba když maminka ležela naposledy v nemocnici, protože byla nemocná nebo tam odvezli dědečka a už se nevrátil. I když nám to tak občas nepřipadá, děti takové situace vnímají velice intenzivně.
Samozřejmě, že se o své dítě bojíte. Každá operace má svá
rizika. Protože se ale bojí i ono, musíte se před ním snažit svůj strach
ukočírovat, jak jen to půjde. Když se budete stresovat až příliš, dítě z vás
tyto pocity vycítit a převezme je.
Co dělat?
V první řadě si zjistěte všechny informace
o zákroku, který čeká vašeho potomka. Nebojte se ptát lékaře. Je jeho prací,
aby vám na vše odpověděl.
Poptejte se i na průběh po operaci a jak vypadá
rekonvalescence.
Seznamte se s nemocnicí, jejími postupy a
pověstí. Zda budete moci vidět dítě hned po zákroku nebo jestli můžete na
operační sál.
S dítětem můžete zůstat po celou dobu hospitalizace
a nikdo by vás neměl vyhánět.
Snažte se působit uvolněně, laskavě a trpělivě.
Všechno vysvětlete a nenechte žádnou otázku nezodpovězenou.
Za každou cenu zůstaňte v klidu.
Mluvte pravdu
Mnoho rodičů dělá tu chybu, že dětem tvrdí něco, co vůbec není pravda, ve snaze je uklidnit. Když pak dojde k té situaci, že se vaše lež provalí, bude situace mnohem horší. Proto odpovídejte poctivě na otázky dítěte, samozřejmě s ohledem na jeho věk. Když nevíte, řekněte to. Dítěti nevadí, že něco nevíte. Určitě ale nechce, abyste mu lhali. Můžete třeba slíbit, že se zeptáte pana doktora.
Jinak budete mluvit s pětiletým předškolákem a jinak s puberťákem,
to je jasné. Přesto byste měli vždy mluvit na rovinu. Menším dětem vysvětlete
průběh operace a důležité informace jen v hrubých obrysech, nemusí znát
každý detail. Zkuste to třeba tak, že řeknete, že je operace důležitá, aby dítě
mohlo zase jezdit na kole.
Když jste v úzkých a nevíte, jak o operaci dítěti vyprávět
a nevyděsit ho, zkuste se optat vašeho pediatra nebo lékaře, ke kterému třeba docházíte.
V některých nemocnicích máte možnost dojít se tma podívat. Využijte ji.
Dítě si obhlídne prostředí, uvidí personál a příště už bude vědět, kam jde,
takže opadne alespoň strach z neznámého prostředí.
Vybírejte slova, která řeknete
Malé děti mohou vyděsit i taková slova jako: chirurg, skalpel, narkóza apod. Proto je používejte s rozmyslem podle věku dítěte a jeho povahy. Znáte ho určitě dobře a víte, jak jednotlivé situace prožívá. Možná nebude dobré říct, že pan doktor musí narovnat kost v ruce, ale mnohem lépe zní, že ji zkrátka a dobře opraví, aby byla zase rovná a už nebolela.
Další věci je anestezie. Děti mohou špatně snášet i to, že mají
být uspané. Zkuste říct jen, že se hezky prospí, nic ho nebude bolet a až se
probudí, vy tam pořád budete a nehnete se od něj.
Nikdy také neříkejte: „Neboj, to bolet nebude.“ Protože pak se automaticky začne klepat hrůzou, že to naopak bolet bude. Když se vás dítě ptá, odpovězte pravdivě, že to asi trochu bolet bude.
O operaci mluvte s dostatečným předstihem, ať má dítě čas, si na tuto myšlenku zvyknout. Popište mu, jak to bude skvělé, až se problémů zbaví. Popište i veškerá předoperační vyšetření, včas je absolvujte a stále komunikujte. To dítěti pomůže celou situaci úspěšně zvládnout.
Nezapomeňte, že po operaci by se nemělo dítě probudit na
pokoji nikdy samo. Po zákroku dbejte na odpočinek. Klidné hry, čtení knížek
atd. Pokud ho něco bolí, zkuste pracovat na odstranění bolesti. Dítě si třeba
může představovat, že bolest je zavřená v malých lodičkách a ty postupně
plavou po vodě a mizí někde v dáli.
