Každý chce svým dětem dopřát to nejlepší. Jenže někdy toho
může být až příliš. Jakmile zahltíte svou ratolest dárky, může se brzy stát, že
už z nich nebude mít ani radost. Bere je jako samozřejmost a v podstatě
se z nich už ani neraduje, natož aby přišla nějaká vděčnost.
Děti se nerodí jako nevděčné bytosti. Obvykle je k tomu navedou spíš dospělí, když sami necítí vděčnost za to, co mají a dostanou. Nebo děti odmalička dostávají úplně všechno, na co si ukážou. Jak takový stav změnit?
Dobrý příklad
Nejlepší je vždy dobrý příklad. A kdo jiný má jít příkladem než rodiče? Když něco dostanete, projevte své uznání a oceňte darovanou věc. Přineslo vám dítě ze školky obrázek jen pro vás? Pomohlo s úklidem? Oceňte to. Naučte ho, že ostatním se děkuje a vždy pochvalte, pokud si na slovíčko „díky“ vzpomene. Naopak nikdy nekárejte, když zapomene.
Když poděkuje za dáreček od babičky, povězte mu, jak moc se vám takové chování líbí a jak úžasně a dospěle to znělo. Kázání nefunguje v tomto ani v jiném věku: „Máš být vděčný za všechno, co jsi dostal.“ Lidé kvůli takové větě rozhodně víc vděční nebudou.
Pokud se u vás sešla hromada dárků k narozeninám nebo k Vánocům, dávejte je dítěti po částech. Klidně mu je dávejte i tři dny za sebou a po pár kusech. Bude se více těšit a jeho nadšení nezmizí hned po prvním večeru. Méně dárku si i víc vychutná, a hlavně na to bude mít čas.
Další skvělý způsob, jak dítěti v předškolním věku
pomoci naučit se oceňovat dárky je omezit jejich počet. Možná jste v pokušení
zavalit jej hračkami a jinými předměty, ale přílišná shovívavost nepřináší
štěstí a často vede k tomu, aby si to děti méně a méně uvědomovaly. K narozeninám
tak dejte maximálně jednu nebo dvě hračky namísto půl tuctu, vybírejte kvalitní
a trvanlivé hračky, které mají třeba i nějakou naučnou hodnotu. Koneckonců to,
co děti potřebují a nejvíc ocení, je část strávený společně s rodiči.
2 fotky 
