Nejspíš to znáte. Vybalíte vaši oblíbenou rodinnou hru. Děti
nadšeně tleskají, protože se hrozně těší. Jenže pak to přijde. Prohrávají.
Přijde vztek, házení figurkami nebo dokonce pláč. Je to pochopitelné. Každý
chce zakusit ten báječný pocit z výhry. Jenže je potřeba uměř přijmout i
situaci, kdy se štěstí otočí zády. Naučte své děti prohrávat.
Nikomu není pocit prohry příjemný a sami dospělí se s ním musí vypořádat. Jenže oni vědí, že prohra k životu patří. Také děti se musí naučit takové pocity zvládnout a dokázat na prohru správně reagovat. Čím dřív se jim to povede, tím pro ně budou takové situace snazší.
Nejčastěji se děti s prohrou a výhrou setkají při
sportování. Někteří, když prohrají, pláčou, jiné se vztekají nebo se seberou a
jdou pryč. Je jen málo dětí, které se tomu smějí a nic si nedělají z toho,
že nevyhrály. Všechny tyto reakce jsou správné. Dítě si takovými pocity projít
musí a naučit se s nimi zacházet. Realita je ovšem často jiná a rodiče se
v dobře víře snaží děti jakýmkoliv způsobem před podobnými pocity chránit.
Jak zvládnout spolu s dětmi jejich prohru a naučit je,
že patří k životu?
Vítěz může být jen jeden
Účastníte se závodů, kterého se účastní několik dětí. To
vaše bohužel nevyhraje a pláče. Nedostalo medaili, diplom a plyšáka. Vaší první
reakcí možná je myšlenka, jak jej chudáčka nešťastného utěšit. Radši mu
slíbíte, že půjdete koupit do obchodu také plyšáčka, aby mu to nebylo náhodou
líto. Jenže takové řešení je velmi nešťastné. Dítě potřebuje zažít pocity
neúspěchu. Také to není fér vůči vítězi, když by to takto vyřešili všichni
rodiče. Jak se má radovat z ceny, kterou dostanou i všichni ostatní.
I když je to těžké, musíte slzy svého dítěte vydržet. Nechte ho uklidnit se a vysvětlete, že vítěz je vždy jen jeden a zaslouží si svou výhru. Prohráli přece všichni ostatní. Příště může zvítězit zase ono.
Soutěže svazují určitá pravidla, která dítě omezují a
nedávají mu prostor pro vytváření vlastních řešení. Když může dělat činnosti,
kde je tvořivost základem, mohou dospět k vytouženému cíli, aniž by se s někým
muselo poměřovat a soutěžit.
Jestliže je vaše dítě hodně agresivní, když prohraje, je
lepší se vyhýbat hrám, které u něj takové pocity vyvolávají. Často to jsou hry
na způsob „Člověče nezlob se“. Vybírejte raději hry, kde se trénuje postřeh a
paměť, hry naučné, tvořivé nebo vzdělávací.
Zvládne se obléknout samo? Je vítěz
Malé děti s oblékáním bojují. Ještě horší je to pak s obouváním. Hlavně jim to dlouho trvá a rodiče neustále spěchají. Často je tak raději oblečou nebo přezují sami, než aby čekali, až to zvládne dítě samo. Zase je nenechají vyhrát. Jenže mnohem lepší je prostě vyrazit dřív, nikam nespěchat a dát dítěti dostatek času, aby na to mělo klid. Můžete mu pomoci, když opravdu bude potřebovat, ale nedělejte to za něj.
Vztek během hry, a hlavně při prohře je legitimní emocí. Nesnažte
se mu vyhnout a nechat dítě záměrně vítězit. Pak se totiž nikdy nenaučí
vypořádat se s prohrou. Promluvte si s dítětem a vysvětlete mu, že
být poražený není žádná ostuda, a i za prohru bude pochváleno, pokud se při hře
chovalo poctivě a čestně.
Pokud dítě pláče nebo se vzteká, neuklidňujte jej, stejně to
většinou nepomáhá. Naopak nechte mu jeho frustraci prožít. Emoce se nemají
potlačovat, pozitivní a ani ty negativní. Jakmile se pak zklidní, pokuste se
promluvit si o konfliktu. Zeptejte se, proč se tak naštval a řekněte i to, že
vás takové chování mrzí a kazí společnou radost ze hry.
Zjednodušte pravidla hry
Většina rodičů záměrně vyhrává, aby se dítě při hrách necítilo tak nešťastné. Když už to musíte dělat, snažte se být opravdu nenápadní, aby si myslelo, že vyhrálo právem. Mnohem lepší je ale další možnost, která se vám nabízí. Prostě si trošku upravte pravidla a udělejte je jednodušší. Uberte kartičky na pexeso, Dejte víc pokusů házení kostkou apod.
Nejlepším příkladem pro dítě jsou sami rodiče. Ukažte jim,
že zvládáte prohry nebo jim o těch svých vyprávějte. Když děti uvidí, že i vy
jste po prohře smutní, ale nijak se nehroutíte, zvládnout to příště také lépe. Vyprávějte
dětem, jak se vám v práci ten den nevedlo nebo že jste venku zakopli a
vysypali celý nákup. Nevynechte ani popis emocí, které byly součástí těchto
situací. Děti uvidí, že prohra není nic zlého, ale že patří k životu.
