Jak mluvit se svými dětmi o globálním oteplování? Zapojte děti do ochrany přírody

Každou chvíli se mluví o tom, jaké dopady budou mít změny klimatu na všechno kolem nás. Je proto důležité o tomto problémů mluvit i doma, především s dětmi. Můžete se bavit o tom, co máte možnost vy a vaše rodina dělat. Jak s nimi hovořit na rovinu, aniž byste je vyděsili?

Zprávy OSN o změně klimatu i vyjádření odborníků z celého světa přidávají vrásky mnoha lidem po celém světě. Na základě současné analýzy vědců bychom mohli čelit ještě extrémnějším povětrnostním podmínkám, nedostatku potravin, požárům a dalším důsledkům globálního oteplování, pokud nedojde v příštích několika letech k výrazným změnám. Proto se my, a především naše děti, musíme zavázat k tomu, že budou dělat důležité a radikální změny, aby budoucnost planety byla jasnější a mnohem zdravější.

Jak vysvětlit globální oteplování dětem?

• Všímejte si věku a temperamentu svého dítěte: je zřejmé, že váš předškolák ještě nebude rozumět úplným detailům klimatické vědy. Také byste na takové dítě neměli navalovat zbytečný stres z tohoto problémů. Udržujte jednoduchou konverzaci a vyhněte se komplikovaným a znepokojujícím vysvětlením, která by mohla být děsivá a matoucí. Dávejte jasné odpovědi.
• Mějte načteno: globální oteplování nemusíte znát se všemi podrobnostmi, ale zároveň ani nemůžete mluvit o něčem, čemu vůbec nerozumíte. Proto si o problematice nejdříve něco zjistěte. Stručně řešeno, plyny, které vypouštíme, když řídíme auta, vytápíme domovy, chováme dobytek apod. (skleníkové plyny, jako je oxid uhličitý a metan), zachycují teplo v atmosféře, které postupně ohřívá planetu, což má za následek tání ledovců, stoupající hladinu oceánů a teplejší a extrémnější počasí. Problematika je samozřejmě mnohem složitější, ale pro začátek to klidně stačí.
• Ukaž a řekni: někdy je mnohem jednoduší věci ukázat než vyprávět. Zajděte si do nějakého skleníku v místním zahradním centru. Tam přímo pocítíte past slunečních paprsků, jen v menším měřítku.
• Zkuste být pozitivní: i když zprávy nejsou příliš optimistické, není nutné, abyste takoví byli i vy. Hovořte i o tom, co můžete dělat, aby se tento negativní trend obrátil. Upozorněte na všechny způsoby, jakými lidé bojují. Od větrných turbín a solárních panelů až po hybridní auta.
• Učte děti pomoci: dokonce i nejmenší děti mohou udělat mnoho, aby pomáhaly. Nechte je, aby se zapojily. Zhasínání světel po odchodu z místnosti, šetření vodou ve sprše a při čištění zubů, učte je třídit odpad, apod.

Chápete emoce předškoláka? Jak jim porozumět?

Jak zapojit děti do ochrany přírody?

• Vynechte jednorázové plasty: všechny papírové utěrky, plastové kelímky a brčka končí na skládkách – nebo v oceánu. Plasty, které nejsou recyklovány, zanechávají obrovskou uhlíkovou stopu. Využívejte raději skleněné nádoby na skladování potravin, vodu si dávejte do opakovaně použitelných lahví a hrnků na kávu. Pořiďte látkové tašky a vybírejte ekologicky šetrnou kosmetiku v recyklovaných obalech nebo volte bezobalové prodejny.
• Sečení trávníku: anglickým trávníkům už odzvonilo. Raději nechávejte trávník trošku zarůst přirozeným porostem. Můžete dosáhnout pestré palety rostlin a odolnosti proti suchu. Navíc se u vás na zahradě začne objevovat i různorodý hmyz, motýli apod. K zavlažování pak používejte dešťovou vodu, kterou zachytíte do nádrží nebo sudů.
• Spotřeba energie: snížení množství elektřiny, kterou doma spotřebujete, je také skvělý způsob, jak snížit svou uhlíkovou stopu. Vypněte světla v místnostech, když tam nejste. Odpojte elektroniku, když cestujete.
• Zkraťte sprchu: snižujte spotřebu vody ve svém domě. Nesprchujte se příliš dlouho. Používejte šetřící baterie a perlátory. Perte pouze tehdy, když máte naplněnou pračku. Nenechávejte téct vodu, když si čistíte zuby. Pořiďte si energeticky úspornou myčku, které spotřebuje méně vody než tradiční mytí nádobí.
• Nakupujte sezóně a co nejvíc lokálně: přepravování potravin bůhví odkud je opět velmi náročné. Když nakupujete sezónní potraviny a nejlépe od místních zemědělců, podporujete českou produkci a snižujete uhlíkovou stopu toho, co jíte.
• Udělejte si bezmasé dny: produkce masa je v současné době opravdu enormní a má velký dopad na životní prostředí. Je to jedna z hlavních příčin skleníkových plynů a využívá téměř třetinu zemské půdy, která není pokryta ledem. Nemusíte být vegetariáni nebo vegani, ale stačí i jen omezit hovězí maso ve prospěch vepřového a drůbežího, protože už to snižuje produkci skleníkových plynů. Když ještě přidáte nějaký úplně bezmasý den, uděláte pro planetu mnoho dobrého.
• Neplýtvejte: lidé se naučili hodně plýtvat jídlem, protože jsou zvyklí, že je stále všeho dost. Globální oteplování vytváří více sucha a záplav, které by mohly zničit plodiny. Nemůžeme si dovolit plýtvat tím, co máme. Ujistěte se, že u vás nic nevyhazujete a zužitkujete vše, co koupíte. A naučte to i své děti.
• Myslete na svou přepravu: snížení uhlíkové stopy zní možná trochu jako skličující úkol, ale i malá změna může znamenat velký rozdíl. Nejezděte všude autem, ale jděte pěšky nebo jeďte na kole. Pomůžete tím i sami sobě. Při delších vzdálenostech volte raději veřejnou dopravu, spolujízdu s více lidmi apod. Pokud to myslíte s ochranou planety vážně, zapomeňte i na létání nebo lodní přepravu.
• Nekupujte zbytečně oblečení: nakupujte oblečení takové, které budou děti moci podědit po sobě nebo je pak dokážete prodat či vyměnit. Také v obchodech s oblečením z druhé ruky seženete krásné a takřka nenošené kousky za pár korun.
• Půjčit, pronajmout nebo vyměnit: planetě pomůžete i tím, že si půjčíte to, co potřebujete. Většina knihoven dnes nabízí více než jen knihy. Třeba i hudbu, filmy apod. Půjčit si ale můžete i nářadí, stroje a různorodé vybavení. Vyměňujte věci v různých skupinách na FB apod. A než si cokoliv koupíte, vždy se dobře zamyslete nad tím, zda danou věci opravdu potřebujete, využijete jí a bude vám dělat dlouho radost.

Jak naučit děti uklízet s radostí bez vzteku a pláče?

Se svými dětmi toho můžete dělat opravdu hodně pro ochranu přírody. Vštěpujte jim tyto znalosti už od malička. Naučte je vážit si místa, kde žijí a podporujte v nich potřebu chránit jej. V dospělosti jim to pak přijde úplně normální a zcela automaticky k ochraně klimatu povedou zase své děti.