Jak dobře vychovat dítě? Děti musí znát dobře naše očekávání

Chcete, aby vaše dítě bylo dobře vychované a disciplinované, ale zároveň na něj nechcete zbytečně tlačit a stát se despotickým rodičem. I když se vám to zdá takřka jako neřešitelný úkol, klíč k řešení je vlastně jednoduchý. Naučte své dítě, jak své vlastní chování ovládat a máte po starostech.

Dokážete si představit, že vaše děti bez řečí odloží hračky, když jim řeknete, že mají jít do postele. Odchází naprosto v klidu z hřiště a umí si vyřešit i své vlastní spory. A přitom jim nemusíte vyhrožovat tresty, dávat ultimáta nebo je dokonce bít. Prostě si s nimi vyjasněte, co od nich očekáváte. Možná to zní až příliš dobře, ale odborníci se shodují na tom, že když děti vidí, jaká máte přesně očekávání, začnou to samé očekávat i od sebe. Jinými slovy, protože děti se přirozeně snaží potěšit své rodiče, budou se  chovat přesně tak, jak jste je učili, aby vám udělaly radost.

Výuka sebekázně u malého dítěte není ani zdaleka tak náročná, jak by se mohlo zdát. Čím dřív začnete, tím lépe. Ve věku kolem dvou let to jde mnohem snáz a rychleji. Nakonec vychováte dítě, které dokáže udržet své vlastní chování pod kontrolou.

Domluvte si pravidla a očekávejte respekt

Děti, které si myslí, že mohou dělat naprosto cokoliv a že vždy dostanou všechno, co chtějí, velmi často kňourají, mají hysterické záchvaty nebo se vztekají, když jejich požadavky nejsou splněny. Naopak děti, které chápou, že existují určité hranice, se naučí, jak samy regulovat a respektovat limity.

Řekněte jim proč

Nemusíte dávat svým dětem podrobné vysvětlení, proč od nich očekáváte určité chování. Pokud ale chápou, že pro vaše pravidla existují jednoduché důvody, uvědomí si, že to není jen nějaký váš výmysl a s mnohem větší pravděpodobností vám vyhoví. Můžete třeba říct: „Musíte jít do postele v osm hodin, protože vaše tělo potřebuje hodně spánku, aby zůstalo silné a zdravé.“

Chvalte a chvalte

Ať už si ustele postel, pomáhá při prostírání stolu nebo půjčuje sourozenci své hračky, vždy ho chvalte a své dítě oceňte. Řekněte: „Je skvělé, že jsi si vzpomněl na pravidlo, že si máš každý den stlát postel. Jsem tak pyšná, že mi tolik pomáháš.“

I vy dodržujte pravidla

Když si po sobě neustelete postel, neuklidíte oblečení nebo dáte špinavé nádobí do dřezu místo do myčky, ukazujete dítěti, že pravidla, která jste stanovili, sami nedodržujete. Děti ale napodobují své rodiče a vidí v nich vzor. Když dítě uvidí, že vy to děláte dobře, budou chtít dělat totéž.

Trocha viny neškodí

Pokud se vaše dítě cítí špatně, protože se neřídilo vašimi pravidly, nesnažte se ho hned omluvit a ulevit jeho svědomí. Pocit viny je nezbytnou součástí učení, jak správně určit to, co je špatné. Může to být velmi dobrá příležitost k výuce. Zkuste to třeba takto: „Vím, že se teď cítíš špatně. Všichni děláme chyby, ale snažíme se z nich naučit, jak máme jednat příště.“

Naučte děti řešit problémy

Jedním z hlavních důvodů špatného chování u dětí je to, že se cítí frustrovaní a bezmocní. Když dáte dětem nástroje, které potřebují k tomu, aby některé věci řešily samostatně, budou se chovat lépe, protože budou lépe připraveni se o sebe postarat a nebudou na vás křičet nebo se za vás schovávat pokaždé, když se setkají s nějakou výzvou.

Nechte děti rozhodovat

Jakmile budou tak staré, aby chápaly situaci, dejte jim příležitost učinit rozhodnutí. Zeptejte se: „Chcete si na sebe vzít pyžamo s princeznou nebo noční košilku s jednorožcem?“ „Kterou svačinu si chcete vzít do školy, jablko nebo banán?“ Pokud mají třeba vaše děti konflikt se sourozencem, nekřičte na něj: „Nedělej to!“ Radši se zeptejte:“ Jak to vyřešíme jinak?“ Možná vás překvapí, s jakými řešeními dokáže přijít.

Dejte jim šanci

Samozřejmě, že je pro vás mnohem rychlejší, když za děti uděláte všechno, ale nechat předškolní děti uspět i bez vašeho zásahu patří k velmi důležitým aspektům dětství. Ať už se jedná o zavazování bot, uklízení hraček nebo třeba třídění ponožek.

Ať najdou řešení

Když se vás dítě zeptá na otázku, jak něco udělat, odpovězte vlastní otázkou: „Co si myslíš, že by se mělo udělat?“ Taková reakce ukazuje na důvěru, kterou máte v jeho vlastní schopnosti.

Žalování u dětí. Kdy se jedná o běžný nešvar a kdy byste ho neměli podceňovat?

Pomozte dětem cvičit trpělivost

Nikdo nechce čekat a malé děti obzvlášť. Pro ně je to velmi obtížné i vývojově a neurologicky, protože děti žijí tím, že chtějí všechno hned a okamžitě. Proto je velmi důležité, aby rodiče začali s učením trpělivosti už od malička.

Počkejte

Nemusíte vždy všeho nechat, jakmile dítě něco chce. Nechte ho chvíli pociťovat nepříjemnost čekání. Tím, že nedostane vždy všechno a okamžitě, pomůžete mu posílit jeho trpělivost.

Pomozte jim pochopit, co cítí

Malé děti nedokáží vyjádřit svou frustraci z toho, že musí čekat. Vy jim ale můžete pomoci tak, že označíte jejich emoce a nabídnete pochvalu, když prokáží trpělivost. Pokud váš předškolák musí čekat ve frontě, zkuste mu pomoci takto: „Vím, že je těžké tu jen tak stát a čekat, ale jde ti to skvěle, Jsi trpělivý a mám z toho velkou radost.“

Zapojte ho do činností podporujících trpělivost

Povzbuzujte své dítě, aby dělalo věci, které nenabízí okamžité výsledky, jako je budování staveb z lega nebo puzzle, výsadba květinových semínek a pozorování, jak rostou.

Jak motivovat děti k učení bez boje a zbytečných hádek?

Klaďte důraz na empatii

Kolikrát jste museli řešit situaci, kdy dítě vzalo kamarádovi hračku nebo něco odmítlo sdílet se sourozencem? Děti se rodí s přesvědčením, že svět se točí jen kolem nich. Čím dříve jim pomůžete pochopit, že každý má své pocity a emoce, tím méně je pravděpodobné, že se budou chovat způsobem, který obtěžuje nebo zraňuje ostatní osoby kolem nich.

Chvalte za laskavé činy

Nejlepší jsou přirozené příležitosti pro učení se empatii. Kdykoliv vaše dítě projeví úctu k někomu jinému, měli byste takový jeho sklon posílit jednoduchým vyprávěním. Například, když vidíte svou dcerku, jak láskyplně přikrývá panenku dekou, povzbuďte ji: „To bylo od tebe tak laskavé. Teď už miminko rozhodně nenastydne.“

Vysvětlujte

Nemůžete malému dítěti úplně vysvětlit empatii, ale můžete je naučit přemýšlet o pocitech jiných lidí. Děti tohoto věku nebudou rozumět dlouhým přednáškám, ale když s nimi správně vedete rozhovor, zvýšíte jejich úroveň informovanosti. Až příště nebude chtít půjčit své hračky, zeptejte se: „Jak si myslíš, že se Pavlík cítí, když s ním nechceš sdílet své věci? Jak by ses cítil ty?“

Jak naučit dítě asertivitě? Naučte dítě, jak se prosadit!

Pomozte jim číst řeč těla

Schopnost interpretovat gesta a výrazy obličeje je jedním ze základních způsobů, jak rozvíjet empatii. Pomozte s tím i svým dětem. Ze začátku to asi chápat úplně nebudou, ale když začnou pozorovat reakce ostatních lidí, velmi brzy si všimnou, jak jejich vlastní chování dokáže ovlivnit ostatní.

Pamatujte, že nikdy nenaučíte své děti všechno přes noc. Nepochybně nastanou chvíle, kdy se zachovají špatně bez ohledu na to, jak moc jste se tomu snažili zabránit. Jsou to přece děti. Pokud se však na to opravdu zaměříte, dříve nebo možná o něco později, se vám to v dobrém vrátí.