Hudební výchova a hudba samotná dokáže rozproudit i zklidnit
emoce, pomáhá s usínáním, s pohybem a je ve všech ohledech velmi
přínosná. Co se ale příliš neví je informace, že ovlivňuje inteligenci dětí.
Když se vaše dítě učí hrát na hudební nástroj, nejenže získává cit pro melodie,
ale trénuje i svůj mozek.
Existuje studie, která se prováděla deset let a zahrnuje 25 000
studentů. Její výsledky dokazují, že výuka hudby pomáhá zlepšovat výsledky
standardizovaných testů i zkoušky odborné znalosti nebo třeba čtení.
Jak může hudba ovlivňovat inteligenci u dětí?
IQ studentů, kteří devět měsíců intenzivně cvičili na klavír nebo zpívali, vzrostlo téměř o tři body, oproti jejich netrénovaným vrstevníkům.
Děti hrající na klavír dokážou lépe porozumět matematickým a vědeckým konceptům.
Skóre rozpoznávání vzorů a mentální prezentace se výrazně zlepšila u studentů, kteří tři roky cvičili hru na klavír.
Děti, které mají něco společného s hudbou, získaly více vyznamenání a ocenění než studenti bez hudebního vzdělání. Také jejich známky patří k těm lepším.
Je zajímavé, že hudební vzdělávání ovlivňuje i přijetí na školu. Mnohem více dětí se totiž dostalo na lékaře oproti ostatním, kteří s hudbou nemají skoro nic společného. Dopadli lépe při testech z jazyka, biologie, chemie i matematiky.
Studie z roku 2015 provedená na Univerzitě v Austrálii naznačuje, že zapojení do neformálních hudebních aktivit už malých dětí, má na ně ještě větší pozitivní dopad než pravidelné čtení. Přínos se projevuje konkrétně v oblasti získávání pozitivních sociálních dovedností, lepší pozornosti a také počítání (zde sice v menší míře, ale stále velmi významné). Když rodiče zapojí dítě do hraní na hudební nástroj, zpívání a hrátky ve stylu počítání písní, vytváření nových rýmů na známou píseň apod, vzniká jedinečná kombinace interakce, která vede k lepšímu učení a pozitivnímu, empatickému vztahu ke svému okolí.
Hudební trénink, který začal ještě před dosažením 7 let, je spojen s větším množstvím hmoty v mozkové části corpus callosum a zároveň i s lepším výkonem při vizuální synchronizaci úloh.
Hudební aktivita může sloužit jako náročné kognitivní cvičení, díky němuž se mozek lépe přizpůsobí postupnému dospívání a později stárnutí. Protože studium hudby vyžaduje roky učení, pomáhá v mozku vytvářet alternativní spojení, která by mohla s věkem vynahrazovat pokles kognitivních funkcí.
Další výzkumy se týkaly spojení výuky hudby a zvýšené
jazykové schopnosti, lepší školní známky i přizpůsobivější sociální chování.
Existuje řada teorií, které vysvětlují, proč je to možné
Jednou z nich je informace, že hudba působí na dětský mozek ve všech ohledech pozitivně. Podporuje získávání jazykových schopností, lepší poslech, paměť a motorické dovednosti. Hudební zážitky integrují tyto různé dovednosti současně, což vede k rozvoji více mozkových nervových spojení.
Žáci musí pochopit poměrnou matematiku a zlomky, aby
pochopili matematiku ve vyšších úrovních. Děti, které tyto oblasti matematiky
neovládají, nemohou pochopit pokročilejší počty, co je důležité v mnoha pracovních
oborech.
Vedení k hudbě zlepšuje prostorově-časové uvažování. to je schopnost vidět rozdělené části a zase je ve své hlavě dát dohromady. I matematické dovednosti závisí na tomto druhu uvažování. Je toho hodně, co ovlivňuje: paměť, vyjádření emocí, schopnost rozeznat noty, akordy apod.
Výuka na hudební nástroj urychluje vývoj mozku u malých
dětí, a to zejména v oblastech, které jsou odpovědné za zpracování zvuku,
vývoj jazyka, vnímání řeči a čtení. Neurovědci ve
studii z roku 2016 přišli na
to, že když děti poslouchají hudbu, urychlí se tím vývoj jazyka, čtení a další
schopnosti.
Ovlivněna je také schopnost řídit čas, pozornost, organizovat
své myšlenky a regulovat chování. Tyto dovednosti jsou velmi důležité jak ve
škole, tak i v dospělém životě.
A ještě jednu důležitou vlastnost hudba má. Ukazuje, že když se na něčem tvrdě pracuje, postupně se v dané dovednosti člověk zlepší. To je pro děti velice důležitý poznatek, který může výrazně ovlivnit jejich další a hlavně dospělý život.
2 fotky 
