Zdá se vám někdy, že si děti ničeho a nikoho nevšímají, že
vůbec nezaznamenaly, co jste říkali nebo viděli? Mýlíte se. Studie zveřejněná v zahraničním
časopise Psychological Science mluví o opaku.
Obvykle předpokládáme, že jako dospělí víme více a dokážeme
zvládnout mnohem pokročilejší úkoly než naše děti. Výzkumy ale ukazují opak a
naši potomci mohou mít dokonce v některých ohledech navrch.
Co říkají výzkumy?
V časopise Psychological Science byly před časem zveřejněné dvě studie, které ukazují, že sice dospělí dokáží porazit děti při většině kognitivních úkolech, ale v tomto omezení může být právě dětská síla. Dospělí si velmi dobře pamatují informace, na které byli upozorněni a mají se na ně zaměřit. Ostatní pak často ignorují. Naproti tomu děti ve věku čtyři až pět let mají tendenci věnovat pozornost všem informacím, které jim byly předloženy, i když jim někdo řekl, ať se zaměří jen na jednu konkrétní položku.
První studie se zabývala 35 dospělými a 34 dětmi. Když šlo o
to, vzpomenout si na informace, které měli brát v potaz, vynikali dospělí.
Naopak pak podle výše uvedeného samozřejmě vynikaly děti. Odborníci dospěli k závěru,
že protože děti ještě neumí tak dobře soustředit pozornost na jednu věc, všímají
si všeho, a nakonec pamatují více. Jinými slovy jejich „slabost“ je v této
souvislosti vlastně jejich silou.
Účastníkům byla ukázaná obrazovka počítače se dvěma tvary.
Jeden tvar překrýval ten druhý. Jeden byl červený a druhý zelený. Účastníkům
bylo řečeno, ať věnují pozornost tvaru konkrétní barvy. Oba pak krátce zmizela
a objevila se další obrazovka s tvary. Účastníci museli nahlásit, zda jsou
ty na nové obrazovce stejné jako na té předchozí nebo ne. V některých případech
byly totožné a v jiných zase odlišné.
Při zaznamenávání změny cílového tvaru si vedli o něco lépe
dospělí než děti. Ty byly ale mnohem lepší v tom, že si všímaly situace,
kdy se tvar, kterého si neměl nikdo všímat, změnil. Věnovaly pozornost tedy i
tomu, co se od nich nepožadovalo.
Druhý průzkum byl velmi podobný se stejným počtem účastníků.
Spoluautor studie a profesor psychologie, Vladimir Sloutsky, vysvětlil, proč se děti a dospělí takovým způsobem liší: „Schopnost soustředit pozornost je to, co umožňuje dospělým sedět dvě hodiny na setkání a vydržet přednášku, dlouhé rozhovory apod. a zároveň ignorovat rozptýlení. Pozornost malých dětí je rozprostřená různě a umožňuje jim získat více informací v novém a neznámém prostředí tak, že se zaměřuje na všechno.“
Děti nasávají informace, i když se o to ani nesnažíte. Možná
si myslíte, že jsou právě zabrané do hry a vás nevnímají, ale ono to tak není.
Měli bychom si toho být vědomi. Odborníci, kteří mají výzkumy na svědomí, jsou
přesvědčeni, že by těmto skutečnostem mělo být uzpůsobeno také učivo, aby mohly
lépe uspět.
Bez ohledu na to, jak se pedagogové a rodiny rozhodnou aplikovat takováto zjištění, nikdy neuškodí vědět více o tom, jak naše děti vidí svět a uchovávají informace, které přijímají. Čím více chápeme jejich silné a slabé stránky, tím úspěšnější mohou v budoucnu být.
