Mnoho dětí má problémy s grafomotorikou a stále jich přibývá. Jak poznáte, že do této rozrůstající se skupiny patří i vaše dítě? Můžete grafomotoriku společně rozvíjet nebo potřebujete vždy odborníka?
Co znamená pojem grafomotorika?
Grafomotorika je definovaná jako soubor psychomotorických činností, které člověk (v tomto případě dítě) vykonává při psaní a kreslení.
V dnešní době, kdy děti stále více času tráví před obrazovkami počítačů, tabletů apod., věnují mnohem méně času klasickému kreslení a vybarvování. Nebaví je to. Nechtějí. Pak jdou do školy a neumí ani držet tužku.
Do grafomotoriky můžeme schovat všechno, co je potřeba pro kreslení, psaní a jiným grafických činností. Dítě postupně umí kreslit na papír obrysy, různé tvary a později maluje i člověka. Jak se jeho jemná motorika rozvíjí, přichází na řadu další detaily. Také by mělo stříhat, skládat papír, lepit a stavět stavebnice.
Čím více zkušeností dítě získá, tím lépe pro něj, protože se mnohem lépe přizpůsobí režimu ve škole.
Správný úchop tužky. Jak má vypadat a kdy začít s nácvikem?
Vývoj grafomotoriky u dětí
- Do dvou let drží dítě pastelku v dlani. Různě experimentuje a střídá ruce. Drží pastelku ještě křečovitě a hýbe celou rukou. Pohyby jdou z ramene.
- Kolem třetího roku již uchopuje třemi prsty a někdy přidává i čtvrtý prst na podepření. Učí se kreslit na plochu papíru a maluje různé čáry nebo obkreslí kruh.
- Do čtyř let kreslí postavu, hlavonožce. Maluje kruhy, čtverce, trojúhelník, ale zatím je neumí správně pojmenovat.
- V pěti letech už nastupuje kresba postavy s trupem a končetinami. Dítě také vybarvuje a jeho kresby jsou bohatší s mnoha tvary a barvami.
- V šesti letech už nakreslí postavu s trupem a všemi částmi. Dává si záležet na detailech. Umí velká tiskací písmena nebo geometrické tvary.
Jak u dětí rozvíjet grafomotoriku?
Přirozenou a důležitou součástí vývoje grafomotoriky je kresba. Do čtyř let nemusíte dítě nějak tlačit. Nechte ho kreslit tak, jak chce samo a jen je v této aktivitě podporujte. Pokud do tohoto věku ale stále neprojevuje žádný zájem, musíte pátrat po příčině a snažit se dítě motivovat k tomu, aby malovat chtělo. Je důležité, aby se rozvíjela hrubá i jemná motorika a také zrakové vnímání. V tomto věku lze obvykle u zdravě se vyvíjejících se dětí pozorovat zájem o kresbu.
Jaké činnosti rozvíjí hrubou motoriku
Hrubou motoriku můžete podporovat hlavně pohybem, kde dítě zapojuje klouby jako rameno, loket a zápěstí. Nechte je lézt, házet a chytat míč nebo skákat přes švihadlo, zametat a vysávat. Tyto činnosti pomáhají uvolňovat klouby. Také kreslit můžete v různých polohách a tím klouby uvolňovat.
Jak vypadá „typická“ kresba postavy u předškolních dětí?
Jak rozvíjet jemnou motoriku a zrakové vnímání
Jemnou motoriku můžete rozvíjet při modelování, skládání kostek, přemisťováním různorodých předmětů a později i drobných předmětů (kuličky, korálky, puzzle). Navlékejte s dítětem korálky, střihejte, lepte a mačkejte papír.
Zrakové vnímání znamená vnímání obrazu jako celku i s detaily, rozdíly a shodami. Postupně dochází k souhře v oblasti zraku a pohybu ruky. Toto vnímání můžete rozvíjet skládáním obrázků z barevných kostek, puzzle, popisováním detailů u obrázků apod.
Pro správný rozvoj grafomotoriky podporujte i aktivity, kdy je rozvíjena paměť, představivost, pozornost a řečové dovednosti. Dokud nejsou upevněny základy pro čtení a psaní, nemůže se přejít k vlastním činnostem.
Potíže s nerozvinutou grafomotorikou
Často bývá právě nerozvinutá grafomotorika a potíže s tím spojené důvodem pro odklad školní docházky, protože by dítě pak mohlo mít problémy při nácviku psaní.
Grafomotorické obtíže se často objevují spolu s horší koordinací těla a artikulačních orgánů. Proto je tak důležité jakékoliv vaše podezření raději konzultovat s odborníkem, aby se mohly případné problémy včas odstranit.
Pokud se na to přijde až ve škole a dítě si nedokáže správně osvojit tvary písmen a jeho psaní je velmi špatně čitelné, těžkopádné a dítě je pomalé, musíte co nejdříve začít napravovat obtíže, aby se dítě se svým handicapem dlouho nemuselo potýkat. Jakékoliv takové potíže totiž znamenají ztrátu motivace k psaní, ztrátu sebedůvěry i chutě do učení.
