Co dělat, když moje dítě šikanuje druhé

Jak byste reagovali, kdybyste se dozvěděli, že vaše dítě šikanuje jiné děti? Byl by to pro vás jistě šok. Ale co s tím? Jak se s tím vyrovnat a hlavně, jak tomu do budoucna zabránit? V takové nelehké situaci je důležité nedělat unáhlená rozhodnutí. Co tedy s tím? Co když moje dítě šikanuje jiné děti, co mám dělat?

Co dělat, když se dozvíte, že vaše dítě šikanuje jiné?

Nejběžněji se tuto informaci dozvíte od třídní učitelky, vychovatelky v družině, ředitele školy či od trenéra z kroužku. V současnosti není šikana a problematika násilí brána na lehkou váhu. Tedy neměla by být. Vaší prvotní reakcí bude pravděpodobně šok. Nebude se vám tomu chtít za žádnou cenu uvěřit, ale pamatujte, že nekritické hájení vlastního dítěte nebo napadání druhé strany nepomůže nikomu ze zúčastněných. Vstřícnost a ochota ke spolupráci vám umožní se v situaci rychle a dobře zorientovat a minimalizovat nepříjemné důsledky průběhu šetření.

Šikana jako ponižování

Vždy jste si mysleli, že máte doma mírné a dobrosrdečné dítě. Nesmíte ale zapomenout, že děti se chovají v různém prostředí odlišně. To, že je hodné doma, ještě neznamená, že se tak chová i ve třídě. Další věc je, že šikana nepředstavuje jen fyzické násilí na druhých. Agresor nemusí být jenom ten, kdo ostatní děti bije nebo je jinak fyzicky napadá. Nejčastěji se šikana projevuje v podobě psychického napadání, nikoli fyzického. Jde hlavně o ponižování, zesměšňování, příp. záměrné vyčleňování někoho z kolektivu.

Čtěte také: Dítě se bojí do školy. 7 kroků, které mu pomohou překonat úzkost

To není možné!

Někdy hovoří důkazy jasně a není pochyb. Pokud existují přímí svědci nebo se stížnosti na šikanu ze strany vašeho dítěte opakují, je potřeba skutečnost přijmout a začít ji ihned řešit. Je to opravdu nelehké vyrovnat se s tím, že moje dítě šikanuje jiné děti. Je ale potřeba si přiznat pravdu a čelit jí. Poznat, že je vaše dítě iniciátorem šikany, dokud nejsou stížnosti, je těžké. Šikanovat totiž mohou i děti, do kterých bychom to nikdy neřekli. Šikanovat mohou děti agresivní, hyperaktivní, sebestředné, děti se špatným prospěchem stejně tak dobře jako jedničkáři či třídní outsideři. Dominantně či agresivně se mohou vůči slabším jedincům chovat děti z rodin sociálně potřebných stejně tak jako z rodin zajištěných.

Čtěte také: Mé dítě se straní kolektivu. Může za to jeho povaha?

Proč děti šikanují druhé?

Děti, které se uchýlí k takovémuto patologickému (vadnému, nežádoucímu) chování mají přes všechny své možné rozdíly také něco společného. Něco jim chybí. Obvykle to bývá hlubší emocionální vztah v rodině a dostatek pozitivní pozornosti od rodičů. Z toho vyplývá, že jestliže chci, aby se mé dítě k ostatním chovalo slušně a humánně, je dobré pravidelně se dítěti věnovat, kontrolovat kde a s kým se stýká a jeho volný čas smysluplně vyplnit.

Autoritativní model výchovy

Nejčastěji pochází děti agresoři z rodin, kde je ve výchově uplatňován tvrdý autoritativní režim, násilí až brutalita, naopak chybí vřelé emoce, sdílení a podpora. Také může jít o rodiny, kde je přítomné násilí nejen směrem od rodičů k dětem, ale i mezi rodiči. Neplatí to samozřejmě vždy!

Špatné sebevědomí

Pokud bylo vaše dítě aktérem šikany, je potřeba se zamyslet, co ho k tomu vedlo. Nejčastěji to bývá snaha se prosadit v rámci dětského kolektivu, udělat dojem na kamarády, potřeba si něco dokazovat, závist či potřeba zvyšovat si sebevědomí na úkor slabších. To vše souvisí s nízkým sebevědomím. Silný a zdravě sebevědomý jedinec totiž nemá potřebu si něco dokazovat násilím či ponižováním. Hlavním smyslem šikany je totiž snaha druhého ponížit a dát najevo svou dominanci. Někdy může být šikana voláním o pomoc v těžké životní situaci nebo nevhodným způsobem sebeprosazování.

Čtěte také: Nechcete být pro děti špatným vzorem? Dejte si pozor na tyto 4 špatné návyky

Je nezbytné navštívit odborníka!

Pro další pozitivní psychosociální vývoj vašeho dítěte je naprosto klíčová pomoc odborníka – např. střediska výchovné péče, pedagogicko-psychologické poradny. S největší pravděpodobností totiž sami doma nic nezmůžete. Můžete samozřejmě dítě potrestat, vynadat mu apod., ale mohlo by to vést k dalšímu pocitu méněcennosti a frustrace, kterou by mohlo dítě, které cítí pasivní agresivitu vůči vám jako autoritě, ventilovat opět na někom slabším.

Jednoznačně šikanu odsuďte!

To ovšem neznamená, že to máte přejít jen tak. Dítě rozhodně musí pocítit, že takové jednání zásadně odsuzujete a je pro vás zcela nepřípustné (takto mu to také sdělte). O tom, jak postupovat dál, se poraďte v psychologicko-pedagogické poradně, kam byste měli docházet nyní již pravidelně. Jde hlavně o to nalézt příčinu patologického chování, naučit dítě o svých problémem hovořit a naučit je řešit jinak, než např. právě šikanou.

Za kým máte jít?

Pro rodiče, kteří se dozvědí, že jejich dítě je pravděpodobně agresorem, je to situace pochopitelně náročná. Pokuste se situaci v klidu promyslet, doma prohovořit s ostatními rodinnými příslušníky a hlavně – obrátit na psychologa. Nejprve se můžete obrátit na školního psychologa či psychologa z pedagogicko-psychologické poradny, příp. na psychologa ze střediska výchovné péče (SVP).

Čtěte také: Jak probíhá vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně?

Co můžete udělat?

Rodiče se také mohou zaměřit více na to, jak a s kým jejich dítě tráví čas, jestli se nechová podobně i k někomu jinému mimo školu. Pokuste se zajímat o to, zda je dítěti líto, když někomu ublíží. Pro agresory je totiž typické, že necítí lítost, odmítají svoji vinu, jsou přesvědčení o tom, že oběť si za to může sama, případně, že si to zasloužila.

Vyšetřování šikany

Rodiče by měli žádat po škole, aby situaci ve třídě řádně vyšetřila. Trvejte na provedení odborné diagnostiky vztahů a sociálního klimatu třídy. Tato diagnostika zpravidla obnáší několik sezení třídy s odborníky, kteří formou cílených sociálně psychologických her a s využitím sociometrických dotazníků diagnostikují vztahy ve třídě a posuzují, zda se jedná o šikanu, případně o jaký stupeň šikany. Pokud šikana dosáhla 4. nebo 5. stupně, provádí vyšetřování Policie ČR. Stejně tak do vyšetřování vstupuje Policie, pokud je podezření na trestný čin či přestupek (například ublížení na zdraví, poškozování majetku).

Má smysl o šikaně s dítětem hovořit?

Mluvit s dítětem o zjištěných skutečnostech je vhodné. Rodiče by to ale měli udělat až po té, co se sami v situaci zorientují a domluví se na dalším postupu. Z rozhovoru s dítětem, které se chovalo agresivně, může vzejít jeho přiznání. To je určitě dobré ocenit, nicméně je potřeba dítěti vysvětlit, že jeho chování bude mít důsledky – potrestání dle školního řádu, šetření a OSPOD (Orgán sociálně-právní ochrany dětí – pozn. red.), Policii apod.

A co omluva?

Často rodiče naléhají na dítě, že se musí omluvit. Omluva sice může mít pro aktéry šikanování velkou hodnotu, je ovšem nutné, aby potřeba omluvy vzešla od agresora. Navíc omluva oběti sama o sobě zpravidla šikanování nezastaví. Lze ji uplatnit až ve fázi diagnostiky třídy či práce na ozdravění vztahů ve třídě. Tedy ne, aby to dítě dělalo jan proto, „aby mělo klid“ od rodičů. Někdy se rodiče a učitelé mylně domnívají, že se podáním ruky, omluvou a příslibem, že už budeme kamarádi, šikanování zastaví. To ovšem pomáhá opravdu jen ve výjimečných případech.

Je vůbec možné dítě šikanování účinně odnaučit?

Není snadné dopředu určit, zda se bude šikana do budoucna opakovat, i když ji budete řešit s odborníky. Souvisí to hlavně s příčinami šikanování u dítěte. To, že se někdo dostane do role agresora, má mnoho různých důvodů. Některé jsou více situační, jiné souvisí například s určitými osobnostními rysy, impulzivitou, nepřiměřeným sebevědomím, potížemi v navazování sociálních kontaktů nebo také s výchovným stylem rodiny a celkově situací v rodině. Každý konkrétní případ je v tomto jedinečný a také vyhlídky na nápravu jsou různé. Se vším vám poradí odborník.

Odborná péče

Odborná péče může probíhat jak formou ambulantních setkání, tak nabídkou pobytu ve Středisku výchovné péče. Takového pobytu se nebojte, vyberte pro své dítě to nejlepší zařízení. Jde o to, že „neléčený“ agresor se nenaučí své agresivní projevy ovládat a jeho brutalita a útočnost může narůstat.