I když mají leváci nějaké své zvláštnosti, mají své dětské potřeby, touhy, zažívají zklamání i radost, stejně jako všechny ostatní děti. Budou od vás vyžadovat stejnou lásku, oporu i osobní vzor. Mít doma leváka vůbec neznamená, že se vše převrátí vzhůru nohama. Leváctví už naštěstí dávno není bráno jako palčivý problém. Určité zvláštnosti leváků ovšem existují. V čem se tolik odlišují?
Jejich osobnost se už od dětství vyvíjí úplně jinak, a také naráží na víc problémů než praváci. Musí častěji přemýšlet, jak dělat něco jinak, jak uspět a jak vyřešit problém. Jsou velcí samouci a dokáží naráz vymyslet hned několik řešení.
Jací jsou leváci?
Každý levák má vrozené nějaké schopnosti a předpoklady odlišné od praváků. To platí ale jen tehdy, že nebyl k levorukosti z nějakého důvodu donucen. Leváci využívají více pravou mozkovou hemisféru, která vytváří jiná myšlenková schémata a určuje sklony k jiným vlohám. Jaký je rozdíl mezi pravou a levou hemisférou?
Pravá hemisféra
Pravá hemisféra ovládá syntetické a komplexní myšlení. Levák dovede lépe chápat vztahy a dokáže poměrně snadno myslet na víc věcí najednou. Tito lidé se dokáží lépe orientovat a vynikají v kreslení nebo rýsování. Mají velkou fantazii, cit pro libozvučnost – tíhnou k hudbě. Mají nadání pro chápání problémů druhých a jsou velmi charismatičtí. Protože pravá hemisféra souvisí i s emocemi, bývají leváci více nevyrovnaní, mají sklony k sebelítosti a pesimismu.
Levá hemisféra
Pravák dokáže lépe logicky uvažovat, umí řídit systematicky věci a tíhne k matematice. Zvládne si lépe rozvrhnout čas a dodržovat určený režim. Levá hemisféra lépe umožňuje porozumění gramatice a významu slov, tvoří větší slovní zásobu a lépe ovládají mateřský i cizí jazyk. Nemají tolik problémy s pravopisem i se čtením. Ta je ale často nebaví. Praváci bývají více ambiciózní a chtějí úspěch. Oproti levákům jsou optimističtější, ale hodně neklidní a nervózní.
Jak zlepšit pozornost u dítěte? Toto musíte změnit!
Osobnost leváka a jeho získané rysy
Leváci už jsou na tom určitě mnohem lépe než dřív, stále je velká většina věcí přizpůsobena především pravákům – od škrabky na brambory až po řízení auta. Levák si na všechno musí zvyknout. V některých situacích pomůže rodič nebo učitel, ale většinu případů musí zvládnout sám.
Většina těchto lidí je víc samostatná a snaží se přijít na své vlastní řešení. Bývají víc zarputilí a tvrdohlaví, protože jenom tak mohou obstát. Dávají přednost praxi před teorií, učí se vlastní zkušeností.
Stále ještě se leváci musí vyrovnávat s určitou stigmatizací, i když už se na ně v dnešní době nenahlíží jako na špatné nebo nenormální, přesto jsou stále trochu „jiní“ pro mnoho lidí. Zejména děti tím mohou často trpět, protože v některých činnostech jsou trošku nešikovnější a citlivější povahy se s tím hůř vyrovnávají. Proto dítě hodně chvalte, ukazujte mu jeho přednosti a neustále mu opakujte, že je výjimečný a rozhodně ne divný.
Jak naučit dítě cizí jazyk? Nebojte se začít co nejdříve
Slavní leváci
Zhruba od poloviny minulého století vysvětlovali odborníci veřejnosti, že leváctví je přirozený jev a žádná úchylka, defekt nebo nemoc. V padesátých a šedesátých letech 20. století se tato nová myšlenka jen obtížně prodírala mezi záplavou předsudků a staletími zažitých představ o tom, že leváctví se má odstraňovat výchovou, omezovat a potlačovat. V této situaci bylo celkem logické, že propagátoři leváctví začali poukazovat na to, kolik známých osobností politiky, umění, vědy, sportu a dalších oblastí byli leváky. A kteří to byli? Například Ramesse Veliký, Alexandr Veliký, Julius Caesar a královna Victorie, stejně jako umělci Leonardo, Michelangelo a Ch. Chaplin, podnikatel Henry Ford a Bill Gates či vědci Isaac Newton a Alan Turing, Wolfgang Amadeus Mozart, Johann Sebastian Bach, Carl Philipp Emanuel Bach, Ludwig van Beethoven, Franz Kafka, Václav Havel, Vladimír Menšík, Jiřina Bohdalová, Jiřina Jirásková, Lenka Vlasáková, Jan Cina a mnoho a mnoho dalších.
Lze vidět, že mezi těmi nejslavnějšími osobami naší historie, se nachází mnoho leváků. Proto být levák vůbec nemusí být problém, ale naopak velké plus.
