Jak vyřešit chvíle, kdy se dítě vzteká, ječí, křičí, hádá se s kamarády, sourozenci i rodiči. V některých případech by mohla být vhodná jedna reakce. Co prostě dítě aktivně ignorovat?
Aktivní ignorace znamená to, že vůbec nevěnujete žádnou pozornost nežádoucímu chování. O ní se zmiňuje John Sharry ve své knize Řešíme problémy s výchovou dětí a dospívajících. K sehnání je i u nás. Podle něj byste měli se od dítěte odvrátit, při nějaké nevhodné situaci a nenavazovat s ním oční kontakt. Velmi důležité je i zachovat klid a tvářit se, že to ve vás vůbec nevře a nemáte chuť na dítě zakřičet. Pokud to nedokážete a bude na vás vidět, že jste naštvaní, pak ví, že je na nejlepší cestě dosáhnout svého. Snažte se být tedy také důslední, protože jakákoliv vaše reakce může ještě znásobit reakci dítěte.
Ignorování a pozornost
Abyste mohli s něčím takovým začít, musíte mít jistotu, že má vaše dítě dostatek pozornosti z vaší strany. Je to investice, která se vám určitě v dobrém vrátí a možná ve chvíli, kdy zrovna budete potřebovat řešit nějaký problém. Rozhodně se tak nedá řešit každá situace. Když dítě spadne a natluče si, něco se mu nepovede ve škole nebo omylem upustí hrneček a rozbije ho. Zjistěte, zda vaše pozornost věnovaná dítěti jeho stav zlepšuje nebo ne. Pak můžete aktivní ignoraci teprve používat. A vy musíte mít současně pod kontrolou své vlastní reakce.
Rozmazlujete své dítě až příliš? Takto to poznáte!
Řešte konkrétní chování
Abyste dosáhli nějakých úspěchů s touto metodou, musíte řešit konkrétní situaci a jednání dítěte. Nemůžete se zaměřovat v jednom okamžiku úplně na všechno, co je špatně. Domluvte se doma s partnerem, jaké chování je pro vás podstatné v danou chvíli a jestli ho zvládnete chování. Jak na to vám poradit nemůžeme, protože každý má svůj limit někde jinde. Někdo zvládne pár sprostých slov a jinému by už ruply nervy. Většina rodičů nemá potíže ignorovat křik, vzteklé výbuchy, různé výmluvy, odmlouvání, drzost, hrabání se v jídle, grimasy i menší roztržky. Jen musí chtít.
Pozitivní chování je potřeba podporovat
Co dělat v situaci, kdy dítě s nežádoucím chováním přestane? Když už se nevzteká, nekřičí, nekope nohama? V takové chvíli můžete zase přejít k aktivní pozitivní pozornosti. Zabavte je třeba něčím jiným nebo mu navrhněte jinou aktivitu. Jen prostě navažte na celou tu situaci a řekněte, že si dítě třeba může jít hrát s panenkami, auty apod. Víc to nerozmazávejte. Dítě tak zjistí, že pozitivní pozornost přináší mnohem víc výhod než aktivní ignorace.
Sourozenci bez rivality. Jak nastavit mezi dětmi dobré vztahy?
Snažte se zůstat v klidu
Co je na celém tomto řešení to nejtěžší? Zůstat po celou dobu v klidu. Pokud vidíte vzteky rudě, nejspíš se vám v hlavě honí různé myšlenky a nevyjádřit je vás stojí opravdu dost sil. Říkáte si, že vás to stejně dělá schválně, že na vaše dítě žádné takové „poučky“ nezabírají. Když o tom budete přesvědčeni, nakonec to tak skutečně bude. Zkuste si raději říct, že má prostě vaše ratolest jen blbý den. Vždyť to znáte určitě sami u sebe. Můžete taky zkusit počítat třeba do deseti, jógu, relaxaci, čtení, procházky, malování apod. Zkrátka cokoliv, co vám uklidní nervy.
Občas nemá svůj den žádné dítě stejně jako dospělí. Jenže rodiče to musí řešit. Jak to řešíte vy? Dokážete zůstat v klidu a chování ignorovat nebo okamžitě zasahujete?
