Řešíte přesun vašeho dítka do vlastního pokoje? Každé dítě je jiné, ale existují určité postupy a rady, které by vám oběma mohly tenhle velký krok usnadnit.
Připravte pokojíček spolu
Je samozřejmě rozdíl, pokud je vašemu dítěti půl roku, nebo čtyři. Čím starší je, tím spíše se může do plánování pokojíčku zapojit, nicméně nepodceňujte ani ta nejmenší dítka – i ta nám rozumí. Mluvte se svým dítkem o tom, že ho chcete dát do vlastního pokoje a vysvětlete mu proč – že bude mít větší klid, svůj vlastní prostor pro hraní a že si chcete taky už po roce (dvou, třech) konečně před spaním normálně převléct do pyžama a číst v posteli a ne se jen tiše vkrádat do pokoje, abyste ho nevzbudili. Vysvětlete mu, co v jeho pokojíčku bude a podle možností (hlavně věku dítěte) ho společně zařiďte. Co byste určitě neměli vynechat:
- Dětskou lampičku, která bude tlumeně svítit i v noci a poskytovat tak dítěti pocit bezpečí
- Postel s kvalitní matrací a případně zábranou pro větší bezpečí a útulno
- Oblíbené hračky umístěné tak, aby je dítě mělo na očích
Vytvořte rituály před spaním
Asi všichni dětští psychologové se shodnou, že rituály jsou prospěšné pro děti a většinou i pro rodiče. Když zavedete večerní rutinu, dítě bude vědět, že přichází čas spánku a mělo by se na něj tak přirozeně připravit. Pokud plánujete dát dítě do vlastního pokoje, je prima vytvořit mu nový příjemný rituál (klidně i víc), díky kterému se bude do pokojíčku těšit. Například:
- Uvolňující masáž (o spánkových masážích existuje i kniha)
- Povídání o tom, co se mu během dne líbilo a nelíbilo a na co se těší
- Puštění oblíbené písničky nebo pohádky (bez obrazu)
- Společné nakapání olejíčku do zvlhčovače vzduchu (např. levandulového)
- Čtení pohádky
- Krátká společná meditace (ta je ale spíše pro starší)
Aby děti snáz usínaly, dbejte na to, abyste je neukládali zbytečně brzy. Pokud nebudou dostatečně unavené, mohou být při uspávání rozmrzelé a to může zvykání na nový pokoj jedině komplikovat. Zároveň nejméně dvě hodiny před spaním omezte modré světlo (televizi, tablet, mobil…), které usínání ztěžují.
Buďte laskaví, ale pevní
Pokud se bavíme o starších dětech, řekněme od třech let výše, vyplatí se důslednost. Dítě by mělo vědět, že za vámi může kdykoliv přijít – například kdyby mělo špatný sen, či se bálo. Ale je pak dobré ho do jeho pokoje odvést zpátky. Pokud byste totiž při sebemenším postěžování dítěte povolili, aby šlo k vám do postele, značně si celý proces ztížíte. Dítě totiž uvidí, že to s tím vlastním pokojem vlastně není tak horké a že může klidně spát u vás.
