14 pozitivních a negativních účinků hraní videoher u dětí

Videohry jsou pro mnoho rodičů jen o čas obírající zábavou a někteří odborníci na vzdělávání si dokonce myslí, že poškozují mozek. Existuje ovšem dostatek studií od vysoce erudovaných psychologů nebo vědců, kteří tvrdí, že videohry mohou mít také mnoho výhod, a dokonce působit pozitivně na inteligenci dětí, učit je a dodat jim vlastnosti, které se v budoucím životě hodí.

Hraní videoher mění fyzickou strukturu mozku stejným způsobem, jako když se děti učí číst, hrát na klavír nebo navigovat pomocí mapy. Ve vědecké komunitě existuje široké přesvědčení, že hraní videoher mění nejen výkon mozku, ale také jeho strukturu.

Pozitivní účinky videoher

1. Řešení problémů a logika: když dítě hraje různé strategické a výukové hry, trénuje svůj mozek, aby vymyslel kreativní způsoby řešení hádanek a dalších problémů, které se mohou vyskytnout.
2. Koordinace ruka-oko, jemné motorické a prostorové dovednosti: hry, kde se střílí, rodiče moc rádi nemají. Přesto mají svá pozitiva. Hráč musí sledovat polohu postavy, kam míří, rychlost atd. Všechny tyto faktory je třeba vzít v úvahu a hráč musí koordinovat mozek a pohyb rukou a prstů. Výzkumy také naznačují, že lidé se mohou prostřednictvím videoher učit kultovní, prostorové a vizuální pozornosti.
3. Plánování, správa zdrojů a logistika: hráč musí ve hrách spravovat omezené zdroje a rozhodovat o jejich nejlepším využití stejným způsobem jako v reálném životě. Něco takového se učí hojně ve strategických a budovatelských hrách.
4. Rychlé myšlení a rozhodnutí: každou sekundu hráči cvičí svůj mozek. Během různých akčních scén se učí bojovat se stresem, což jim pomůže i v budoucím životě. Studie naznačují, že se tak připravuje mozek k rychlé volbě.
5. Přesnost: děti se při hře učí rychlejšímu rozhodování, což je v dnešním světě velmi důležité.
6. Rozvíjení čtenářských a matematických dovedností: mladý hráč čte, aby se dozvěděl, co má dělat, sleduje dějovou linii her a získával informace z herních testů. Použití matematických dovedností je také důležité pro vítězství v mnoha hrách, které zahrnují kvantitativní analýzu (např. správa zdrojů).
7. Vytrvalost: čím těžší hra je, tím větší odhodlání a vytrvalost musí hráč prokázat. Snaží se, dokud se mu to nepodaří a nepřejde do další úrovně.
8. Paměť: hraní her umožňuje efektivně posoudit, jaké informace by měly být uloženy a jsou podstatné a co lze s ohledem na úkol zahodit.
9. Dovednosti v reálném světě: letové a jiné simulátory, které se pokoušejí napodobit realitu, učí dovednosti potřebné i pro reálný svět. Všechny ovládací prvky, včetně rychlosti letu, úhlů křídla, výškoměru apod. Zobrazena je vizuální reprezentace světa a vše se aktualizuje v reálném čase.

Negativní dopady videoher

1. Násilí: většina negativních účinků videoher je spojována s násilím, které obsahují. Děti, které hrají hodně násilných her mají více agresivní myšlenky, pocity a chování. Ti, kdo sledují mnoho simulovaných násilných scén, jsou pak více nakloněni k podobnému jednání.
2. Závislost: děti se mohou na hraní her stát závislé. Světová zdravotnická organizace v červnu 2018 prohlásila herní závislost za poruchu duševního zdraví. Studie provedená Národním institutem pro média a rodinu v Minneapolisu naznačuje, že videohry mohou být pro děti návykové a že dětská závislost na videohrách zvyšuje depresi a úzkosti.
3. Sociální fóbie: závislé děti projevují sociální fóbie. Trpí jejich školní výkony. Návykové hry mohou mít dokonce vliv na dětský mozek podobný jako drogy a alkohol. Řada studií prokázala, že impulzivní část mozku, známá jako amygdala, byla citlivější a menší u hráčů, kteří hrají až příliš. Děti ve věku 13 až 15 let, jejichž sebeovládání ještě není tak dobře vyvinuté, mohou být náchylnější i k dalším formám závislosti a k impulzivnímu nebo riskantnímu chování v pozdějším životě.
4. Interaktivní povaha her: někteří odborníci si myslí, že za násilí způsobené hraním videoher, může jejich interaktivní povaha. V mnoha hrách jsou totiž děti odměňováni právě za to, že je toho násilí co nejvíce a děje se opakovaně. Dítě je může kontrolovat a zažívá ho na vlastní oči (kopání, střílení, různé bitky apod. Tato aktivní účast, opakování a odměna jsou účinnými nástroji pro učení.
5. Pokřivený pohled na realitu: v roce 2018 proběhla analýza 24 studií zahrnujících 17 000 mladých lidí z různých zemí, včetně USA, Kanady, Německa a Japonska. Vyšlo najevo, že ti, kdo hráli násilné hry jako „Grand Theft Auto“, „Call of Duty“ a jiné, častěji vykazovali různé negativní jednání. Byli schopni jít za svým nadřízeným a napadnou ho, pokud udělal něco, co se jim nelíbilo nebo útočit na rodinného příslušníka. Takové hry dokážou u dětí deformovat pohled na to, co je správné a co špatné.

Jsou pro vás a vaše děti videohry dobré nebo špatné? Rozhodně mohou být obojí.